Jak se řídí na Madeiře? + tipy jak to zvládnout!

Ahoj, přicházím s článkem, který jsem vám slibovala v tom minulém. Můžete se v něm dočíst, ve které půjčovně jsme si půjčovaly auto a jestli jsme s ní byli spokojené. Jediné, co zopakuji, je to, že je potřeba myslet na to, aby půjčené auto bylo pojištěné. To naše už to mělo zahrnuté automaticky v ceně půjčovného. Jediné, co na něm pojištěné nebylo, byly pneu a klíčky od auta. Jestli přemýšlíte, jestli si pneu nepřipojistit, klidně bych do toho šla. Na Madeiře potkáte štěrkovité povrchy třeba na parkovištích.

Jak dobrý/á musím být za volantem, abych mohl/a na Madeiře řídit?

Všude se dočtete, že potřebujete mít za volantem praxi, než pojedete řídit na Madeiru. Toto musím potvrdit. Já řídím už 10 let a občas jsem ze vzniklých situací byla docela nervózní. Neumím si představit, že bych tam sedla za volant nevyježděná.

Madeirské silnice potřebují řidiče, který se umí rozjíždět do velkých kopců, zvládne hlídat několik věcí najednou, umí se uhnout, nezmatkuje při první složitější situaci a jakž takž ví, kde mu končí a kde začíná auto. 

Jaké auto zvolit?  

U tohoto bodu je potřeba zmínit pro kolik lidí auto chcete, kam s ním budete jezdit a kolik jste ochotní za něj dát. 

Mnoho lidí vám určitě poví, že je dobré mít automat. Taky jsem toto slyšela. Když jsem ale zjistila, že by nás automat vyšel dvojnásobně dráž, rychle jsem si to rozmyslela. Já jsem totiž zvyklá řídit manuál, takže bych se spíš musela učit s automatem. Byla to pro mě tedy logická volba. Rozhodně bych ale úplně nedoporučovala řidiči zvyklému na automat, půjčovat manuál. Ještě musím podotknout, že s manuálem jsem neměla nikde problém, takže jestliže jste na něj zvyklí, tak do něj klidně jděte i na Madeiře.

Další věcí, kterou budete muset zohlednit při výběru auta, je počet cestujících. Předpokládám, že ho nebudete chtít jen na ježdění po dálnici. My jsme si půjčovali takovou madeirskou klasiku, Fiata Pandu. Jely jsme ve dvou a obě jsme docela drobné. Nepotřebovaly jsme převážet žádný velký náklad. Přesně na toto obsazení je Fiat Panda dostačující. Nejedná se sice o nejsilnější auto, kopce jsme jezdily na jedničku nebo dvojku, nerozjíždělo se to do nich rychle, ale nikdy jsme neměly problém. Nedoporučovala bych toto auto, jestliže vás jede více. I od jiných cestovatelů jsem četla, že v plném naložení si toto auto moc neví rady s kopci.

Kruhové objezdy

Toto je kapitola sama pro sebe. Téměř všechny kruhové objezdy jsou na Madeiře 2 pruhové a nejezdí se na nich stejně jako tady v Česku. Když vjíždíte na kruhový objezd a nevyjíždíte hned prvním exitem, vždy se musíte zařadit do vnitřního pruhu. Jestliže vyjíždíte prvním exitem a tudíž jste ve vnějším pruhu, vždy musíte dát přednost autům vyjíždějícím z vnitřního pruhu. Při vjíždění na kruhový objezd do vnějšího pruhu používají pravou směrovku. Při vjíždění do vnitřního pruhu se používá ta levá a při výjezdu z tohoto pruhu zase tu pravou. Na použití pravé směrovky při vyjíždění občas zapomenou a způsobuje to zmatky. Dávejte si na to pozor, místní jsou docela hákliví, když jim tam budete jezdit jinak.

Parkování

Míst k parkování je po celé Madeiře málo. Ještě jsou k nalezení u turistických míst, doporučuji ale přijíždět před 10 hodinou, abyste měli jistotu volného místa. Ve městech je ale zázrak najít nějaké značené parkoviště. Místní si s tím moc velkou hlavu nedělají a parkují v jízdních pruzích. V zatáčce, před zatáčkou, do které není vidět a nebo v křižovatce. V 30% kopci to zvládají taky. A ještě lépe, když je tam ta zatáčka, do které není vidět. Nesmíte se tedy divit, že se z Vašeho jízdního pruhu stalo parkoviště. Nevím, jak moc dobrý je nápad to dělat jako turista, já na to odvahu neměla, ale umím si představit, že by na to místní policajti mohli být hákliví.

Troubení do zatáček

Jelikož je na Madeiře plno zatáček, do kterých není vidět a jsou úzké, místní jsou zvyklí zatroubit, než do tohoto místa vjedou, aby protijedoucí auta věděla, že mají zastavit. Trvalo mi chvíli, než jsem si na to zvykla a nemyslela si, že dělám něco špatně. Když jsem poprvé zatroubila do zatáčky já, má spolujezdkyně se lekla, že se něco děje.

Kopce

Celou dobu taky kolem toho tématu kroužím, tak už je potřeba ho zmínit. Na Madeiře je plno dost strmých kopců. Nějakých 30% není problém. Něčím takovým jsme jezdily na ubytování. Madeiřani si moc nedělali hlavu s tím, že by mohli udělat serpentinu, ale silnice vedou rovně nahoru nebo dolů. Jakmile potkáte serpentinu, tak to je kamarád a můžete být v klidu. Tady se pojede dobře. 

Připojovací pruhy na dálnici

Na Madeiře naštěstí najdete jen jednu dálnici. Naštěstí píšu proto, že jejich připojovací pruhy jsou dost velké neštěstí. Neexistují. Na dálnici vjíždíte bez nich a Madeiřané ani nejsou zvyklí uhýbat do levého pruhu, takže dost často se napojujete ze stoje. A to je docela problém a vyžaduje to trpělivost. 

Chodci

Ne všude na Madeiře jsou chodníky, takže chodci na silnici nejsou tak ojedinělý úkaz. Za mě je to menší problém než parkoviště na silnici. Od ostatních cestovatelů jsem se dočetla, že jsou na ostrově dost zvyklí je pouštět na přechodech, toho jsem si ale nevšimla. Pravdou je, že když jsem někde musela použít silnici místo chodníku, ohrožená jsem se od aut necítila.

Tipy jak to dát!

Nejspíš už to umíte, ale já jsem si zatím celý řidičský život vystačila bez toho. Mluvím o rozjíždění přes ručku. Nezkoušela jsem to, ale klasickým přešlapováním by si v jejich kopcích člověk nejspíš moc neškrtl.

Jakmile potkáte betonovou silnici, můžete si být jistí, že tam bude nějaký hodně velký kopec. My tuto silnici měly k ubytování a toto tvrzení rozhodně potvrzuje. Je lepší se jim vyhnout, když to jde.

Nejezdit po silnicích, které v mapy.cz vidíte jako bílé. Ty jsou dost často betonové a nebo prostě jen šíleně do kopce, úzké apod. Vždy jsem radši volila lehce delší variantu cesty, která vedla po "žluté" silnici a bylo to v pohodě. Občas se tedy těm bílým nevyhnete, ale dost často to jde. Bílá je třeba i ta na parkoviště Queimadas, ze kterého se jde na Levadu do Caldeirao Verde, ten kopec mi tam nepřijde zas tak hrozný. Tato silnice byla nepříjemná tím, že byla hodně úzká a vyhýbání se bylo nepříjemné. Obzvlášť u této cesty doporučuji jet ze Santany po označené cestě, mě navigace poslala jinudy a vyjížděla jsem na hlavní do takového kopce, že jsem místo silnice viděla jen nebe. 

Vždy si po navigaci zkontrolujte, kudy vás vede. Koukněte se, zda se někde nedá vyhnout "bílé" cestě. Já jsem to nezkontrolovala jednou, právě na Queimadas a hned se mi to vymstilo. 

Nenechte se sžírat obavami, jestliže jste zkušenější řidič, určitě to zvládnete. Jen to chce si osvojit pár těchto zvláštností.

Jezdili jste někdy po Madeiře? Je něco, co mi v článku chybí?

Mějte se krásně, 

Lenka