Ahoj, další měsíc je za námi a my si ho konečně můžeme odškrtnout. Jak se zdál březen být zbytečný a zkrátka úplně na nic, tak musím říct, že já jsem si ho užila. Odstřihla jsem se opět od všech televizních a internetových zpráv (více jsem o tom psala zde) a prostě ignorovala dění kolem sebe. Může se to zdát nevhodné a sobecké, ale nařízeními jsem se řídila, jen mi nepřijde nutné znát počty nakažených a každou debatu na vládě, o které si stejně myslím své. Takže za celý březen jsem neslyšela jediné číslo a možná z tohoto důvodu pro mě byl zatím nejlepším měsícem tohoto roku. Tak už jdeme na to.
Nejdůležitější událostí tohoto měsíce se stala oslava dvouletého výročí s mým přítelem a tak jsem se dala do pečení. Do restaurace jsme jít nemohli, tak jsme si objednali jídlo z vietnamské restaurace, kterou mám pod barákem a upekla jsem banánovníky do skleničky podle My Cooking Diary. Jsou to takové malé Krtkovy dorty, ale recept vám nenasdílím, jelikož se nachází jen v druhé kuchařce. Byly tak neskutečně výborné, že bych si kvůli ním snad tu kuchařku koupila! To druhé je perník v ještě neupečeném stavu, upečený jsem ho bohužel nestihla vyfotit, jelikož byl až moc dobrý a tak zmizel hrozně rychle. Pochutnal si na něm i přítel, který mi ještě před ochutnáním tvrdil, že perníky nemá rád a pak chtěl pořád další a další. Dělala jsem ho podle receptu Karolíny Four, který najdete zde. Nedala jsem do těsta sice ten džem, protože se mi tam úplně nehodil, ale i tak to byl snad ten nejlepší perník, který jsem kdy měla!
V březnu jsem se dala do tréninků orienťáku, o kterých jsem vám už víc psala zde, chci si to ale zachovat i tady Po druhém tréninku jsem s kamarádkou zašla na kafe. Ani nevíte, jak dlouho jsem neměla kávu z kavárny a ještě k tomu vsedě! To bylo tak kouzelné.
Březen byl také ve znamení výletů. Procestovali jsem víceméně celý zbytek parků Prahy, které nám zbývaly, takže doufám, že už budeme moct jet na výlet i mimo Prahu. Jsme totiž nároční na výběr, potřebujeme, aby se na daném místě dal vždy udělat okruh, který má přes 10 kilometrů a to, ruku na srdce, v Praze moc parků není. Prošli jsme Prokopák až na kopec Ctirad, poznali jsme pořádně i Divokou Šárku, šli jsme na Cibulku a na kratší procházku do Tróji. A pak ještě na plno dalších výletů, ale nemám z nich fotky.
Jak jste se měli v březnu vy?
Lenka
Sledujte můj Instagram - zde
V neposlední řadě sledujte můj blog přes GFC (v menu), jestli se vám tu líbí ♥
