Ahoj, minulé úterý se mi povedlo obhájit diplomovou práci a dala jsem si prodloužený víkend, který byl beze sporu úžasný. O tom vám ale povyprávím až v souhrnu měsíce, dnes chci pouze nechat plynout myšlenky o tom, jaké to je, ukončit po 19 letech školní docházku. No, to by bylo na úvod vše a teď už se mohu pustit do článku.
Na fotce je náhled na Voňovský vodopád, vyprávění ale bude součástí shrnutí února.
Hned po obhajobě jsem si udělala pár dní volno. Tyto dny byly naprosto boží, co si budeme, ale v pondělí jsem se musela vrátit zpět do reality. Seskočit z toho obláčku. A tento seskok mi moc nesedl. Byla jsem zvyklá chodit do práce každý den, vždyť jsem to tak měla už od června. Teď je to ale jiný. Je to jiný tím, že víte, že to takhle bude pěkných pár let.
Začalo se mi stýskat po škole, vlastně docela hned po tom, co jsem ji dokončila. Ale fakt po tom chodit do školy a ne sedět celý dny za počítačem, to byla podle mě ztráta času. Skončilo mi to tak rychle. Jeden den jsem přiletěla z Paříže a jelikož jsme letěli hodně brzo, rozhodla jsem se radši si na koleji zdřímnout a jít do školy až v úterý. Jenže v pondělí večer přišla zpráva, že už vlastně chodit nemáme. Byl to šok. Nejprve řekli 14 dní. Tak jsem si říkala, tak oka, tak si prostě teď odpočinu a pak se do školy vrátím. Brzy se z toho ale vyklubal celý semestr a mě už začínalo být fakt jasné, že jsem se do školy před odletem do Paříže podívala naposledy.
Cítila jsem se podvedená. Chodila jsem tam ráda, měla jsem tam své kamarády, které teď už logicky tak často prostě nevídám. Měli jsme velké plány, chtěli jsme si ten poslední půl rok, co tam všichni budeme, náležitě užít. Těšila jsem se na to. Ale všechno nám bylo ukradeno. Poslední půl rok života na vysoké. A pak i semestr na psaní diplomové práce.
Celý rok nám byl ukraden. Nám všem. A bohužel bez naděje na zlepšení.
Je plno věcí, které se mi na dospěláckém životě líbí a plno věcí, které se mi nelíbí. Nevím proč, ale najednou cítím hroznou zodpovědnost. Je pro mě ještě těžší dělat rozhodnutí. To pro mě bylo těžké vždy, teď je to horší. Nevím, jak reagovat na nabídky. O tomhle vám ale nejspíš povím taky jindy.
Jsem z toho dospěláckého života dost rozpačitá. A vy, kdo chodíte ještě do školy, užívejte si to! Asi to ale zvládnete docenit až po tom, co odtud odejdete.
Stýská se vám po škole?
EDIT: Zjistila jsem, že jsem jediná divná, heh. :D
Mne teda vobec nie. Zo školy som von už 10 rokov a teda nechcelo by sa mi už učit. Dospelácky život sa mi páči viac ako ten školský.
OdpovědětVymazatŠtýl ženy
Tak to je super! :)
VymazatMně se tedy po škole ještě stýskat nezačalo a myslím, že ani nezačne ;) To, že i pro mě škola skončila už téměř před rokem ze dne na den byl i pro mě šok, ale možná i díky tomu bylo pro mě ukončení studia snadnější v tom ohledu, že už jsem na chození do školy nebyla zvyklá, a tak když jsem školu dodělala, nebyl to pro mě žádný velký předěl a vlastně se mi ani nemá po čem stýskat ;)
OdpovědětVymazatAnother Dominika
Tak ať se ti v další životní etapě líbí! :)
VymazatVždy jsem patřila k něm co se do školy opravdu nechtělo :D jsem moc ráda, že tuhle část života mám za sebou. Ikdyž nemá člověk už takové povinnosti, ale takto se cítím rozhodně mnohem lépe a svojí práci miluji :) Jinak fotka vodopádu je nádherná, miluju přírodu ♥
OdpovědětVymazatTak to je super! :) Děkuji :)
VymazatJe to změna. :) To každopádně a na každém záleží jak si to udělá. Mně se po škole nestýská, užívám si finanční nezávaznosti dospělého života, možnosti finance investovat ať už do blbostí a nebo důležitých věcí, které se mi vyplatí v budoucnu. :) Při škole tohle nešlo.
OdpovědětVymazatSomethingbykate
Jej, koukám, že jsem taky asi tak jediná, kdo by chtěl zpět do školy :D
VymazatMně se teda po škole vůbec nestýská a vlastně ani nikdy nestýskalo.
OdpovědětVymazatPovídání nejen o kosmetice
Tak to je fajn :)
VymazatJa som dokončila iba bakalársky stupeň a chcela som si dať chvíľu pauzu na to, aby som sa rozhodla, či chcem študovať ďalej a čo chcem vôbec študovať, ale nakoniec sa mi do školy vôbec nechce vrátiť 😅 Nechýba mi a myslím, že ju ani nebudem potrebovať 😊
OdpovědětVymazatSIMPLYBERENICA — INSTAGRAM — NOVÝ ČLÁNOK: Najväčšia chyba pri prechode na zero waste
To chápu :) tak ať se ti daří! :)
VymazatJa sa stále pasujem s výškou a musím povedať, že sa mi aj tak chýba normálna výučba. Už ma nebaví celý deň pozerať do počítača.
OdpovědětVymazatVerím, že si na dospelácky život rýchlo zvykneš a zamiluješ sa do neho. Nech sa ti len darí ♥
xxAlexandra z MS ALWAYS LATE
Jo, tohle mi na online výuce taky hodně vadilo, takže tě naprosto chápu :(
Vymazatděkuji ♥
Mě mrzí, že jsem kvůli Covidu přišla o celý rok v Anglii.. Studuju tam univerzitu, ale už jen odevzdám bakalářku a konec. Na tohle se ale zase těším, až to odevzdám a nebudu muset už řešit žádný školní povinnosti a budu moct jenom pracovat (teď dělám obojí a je to malinko náročný:D). Zase si ale říkám, že to tak asi mělo být a nevěším hlavu. Nemůžu se dočkat konce týhle situace, už mi to leze na mozek:D
OdpovědětVymazatJej, o celý rok :(
VymazatTak ať jde psaní bakalářky! :)
Mně se po škole nestýská ... Já to měla tak, že dokud jsem studovala, nechtělo se mi pracovat, netěšila jsem se na to. Říkala jsem si ale, že mi titul bakalář stačí a že studia bylo dost a teď jak pracuji jako paní učitelka v mateřské škole, neumím si moc představit, že bych opět studovala... naopak doufám, že mi paní ředitelka prodlouží smlouvu, abych nemusela hledat novou práci a že vše půjde dobře :)
OdpovědětVymazatTaké jsem po dostudování byla přímo hozena do vody jak se říká. :D Člověka čeká spoustu nových věcí, včetně hledání práce a zapojení se do pracovního života. Je to velká změna, ale vyhovuje mi asi více, než studentský život. :)) Držím ti palce!
OdpovědětVymazat