Ahoj, dlouho jsem nepřidala žádný článek do této rubriky. Teď ale cítím, že mám potřebu se s vámi o něco podělit, ale nevím jestli to bude kloudné a nebo ne. Jestli ne, tak se to stejně ani nedovíte, takže spíš budete číst o mém lednu, který bude když tak následovat. No, přestávám jen tak tlachat a jdu se do toho pustit!
Už od začátku éry Lorda Voldemorta cítím, že vláda nepůsobí
na lidi tak, jak by měla. Jejich komunikace je všechno jen ne důvěryhodná.
Přijde mi, že celou dobu vlastně jen vyhrožují, ale na nějaká slova chvály si
nevzpomínám. Možná zazněla v září, kdy jsem měsíc jejich tragikomedii
nesledovala, ale to spíš pochybuji, když se vše zase zhoršovalo.
Lidé jsou všelijací, já mám ale odjakživa za to, že na ně
platí spíš pozitivní motivace. Takto to tedy mám vyzkoušené na sobě, ale všímám
si toho i u více lidí ze svého okolí. Vládní výhružky přestaly dávat smysl už
před tím, než je sami členové vlády přestali poslouchat. Dejte lidem zakázané
ovoce a oni půjdou a zkusí si ho.
Toto fungovalo jen v březnu, kdy to všechno bylo nové.
Kdy bylo snadné ovládat lid strachem. Strach ale zmizel a vystřídala ho
nekonečná frustrace a hněv. A taky lhostejnost k sobě samým a ke svému
okolí. Z porušování opatření se stal nový národní sport, protože ten
zdravý nám zakázali a bonzáctví je opět součástí našich životů.
Ale víte vy co? Já se vlastně vůbec nedivím žádnému člověku,
který i přes zákaz otevře svou provozovnu. I tento člověk má totiž rodinu a ta
potřebuje jíst. Je spekulativní, jestli se jim to vyplatí i s pokutou, ale
když tak ve velkém otvírají, tak bych docela tipla, že ano.
Nejvíc bych vládě přála, aby si na měsíc zkusili žít
v kůži krachujícího podnikatele, který se každý večer musí koukat na své
děti a přemýšlet, jak jim dát najíst. Ono se to v tom vyhřátým kanclíku
sedí krásně, když je platíme my. Kdyby si tito lidé zkusili život člověka,
který krachuje kvůli vládě, mohla by se jejich komunikace zlepšit. Pochopili
by, že svými zákazy nic nevyřeší. Že by spíš měli řešit, jak kompenzovat
podniky, aby je ani nenapadlo otevírat.
Ono je ale tak snadnější štěkat než se pokusit někoho
pochopit.
Já vím, že jejich situace není jednoduchá a že to jen tak nějaká vláda nezažila, přišlo by mi ale sympatičtější, kdyby na rovinu řekli, že vlastně nevědí, co mají dělat. Já sama nevím, co bych dělala. Já si ale naštěstí od nich nevybrala zaměstnání, kde bych to měla řešit. Přece jen tu v téhle tragikomedii žijeme skoro rok a tak si myslím, že za tu dobu už se něco naučit mohli. Jen škoda, že jsou nepoučitelní.
Co si myslíte o komunikaci vlády?
Lenka
Naprosto s tebou souhlasím, komunikace ze strany vlády je tragická a mohli se dávno poučit..
OdpovědětVymazatJsem ráda, že to tak nevidím sama..:)
VymazatKomunikace s národem je otřesná...na druhou stranu obávám se, že se nejspíš komunikace ani nezmění a celé to vypadá jako napůl blázinec a napůl chaos..a dohromady to nedává nic dobrého
OdpovědětVymazatTaky se obávám, že tenhle základ jim vůbec nedojde :(
VymazatSouhlasím. A jen když si představím, že takový politik, má nejen stálý plat, ale také někteří z nich sluhy, nemají problém si připlatit za dovoz jídla, nemají problém si připlatit za poštovné, když se jim něco posere atd... Většina obrovské domy a zahrady. :) A v podstatě kdyby chtěli tak si můžou pronajmout tryskáč a bez problému odletět do nějaké země, kde testy nejsou...to je pak život :) Neříkám, že všichni a možná mám představu zkreslenou, ale jsem v malém městě, kde je právě spousta věcí zavřených, zaprvé trpí lidé tím, že se nemají jak zabavit, ale spíš podniky.. už na jaře tu byl problém, že někteří tak tak přežily.
OdpovědětVymazatSomethingbykate
S tím souhlasím. Oni podle mě nemají vůbec představu, jak teď žijí normální lidé. To slyší jen z vyprávění a to tě nezasáhne na tolik, jak by tě to zasáhlo, kdybys v tom žila. A vždycky je mi nejvíc smutno z toho, že ti, kteří je platí, jsme vlastně my.
VymazatUpřímně mi přijde, že spoustu z nás lidí má některá opatření naší vlády víte kde. Spousta z nás už ji absolutně nevěří. Lidé toho totiž dost. Někteří lidé mají pořád strach a jsou doma zalezlí jak krtci v noře, další z nás i když se bojí a dodržují opatření stejně se vídají z cizími lidmi a někteří zase opatření nedodržují. Já osobně jsem typ člověka, který má sice strach, ale dělám ve výrobní fabrice kde je x tisíc lidí a převážná část jsou tu cizinci jako Bulhaři, Rumuni atd. a bát se a být zalezlá doma by mi moc nepomohlo. Také mě to nebaví mít celých 8 hodin v práci na sobě roušku a nic s tím nenadělám nosím ji. Také si myslím, že spoustu z nás přestalo už vládu a jejich restrikce poslouchat. Upřímně se lidem co i přes zákaz otevřeli provozovnu či třeba vlek nedivím. Má třeba rodinu a ty musí nějak uživit a to že vláda poskytne kompenzaci, ale myslím že už vláda nemluví o tom že ta kompenzace je opravdu směšná.
OdpovědětVymazatEpilepsyylife
Jo, lidem je to jedno. Jenže když seš jediná, která to dodržuje, tak jsi za dementa. Naprosto s tebou souhlasím. Ono by stačilo, kdyby tu komunikaci trochu zlepšili a třeba by jim začali lidé víc věřit. S tím, co ale předvádí, se to nedá. Prostě kážou vodu a pijou víno.
Vymazat