Můj říjen 2020

 Ahoj, zdá se mi, že shrnutí měsíců píšu nějak moc často za sebou. Od té doby, co jsem v Praze, dostal můj život mnohem větší spád. Žádné nudně prosezené odpoledne jako tomu bylo na vesnici, kde se vlastně nedalo skoro nic dělat. Ani ty procházky mě už pořádně nebavily, protože byly pořád na ta stejná místa, ostatní byla už moc daleko a musela bych brát auto. No, ale to, že čas letí, řeším každý tento článek a tak už to přeskočím a půjdu radši rovnou na věc. 

Tentokrát začnu od konce, ať v tom udělám trochu taky bordel, heh. Tato fotka je ze státního svátku v říjnu, kdy jsme si s přítelem řekli, že vyrazíme na výlet. Vybrali jsme si Berounsko, které ale bylo pokryté bahnem a tak se z pokojného výletu stalo lyžování v blátě s podzimními barvami, které byly teda dokonalé! Sice se tento náš bahnitý výlet nezapsal do našich pamětí jako ten nejlepší výlet, na kterém jsme byli, ale přece jen jsme si nějaké zážitky odnesli. Během našeho putování jsme narazili na velký barák, který měl  na svém třímetrovém plotě nesčetně kamer. Samozřejmě jsi si vyscreenovala naši aktuální polohu, že po příjezdu zjistím, komu patří. Když jsem později zjistila, že je pana Petra Kellnera, nejbohatšího Čecha, jen jsem se zasmála a zjišťovala jsem si o stavení více. Dopátrala jsem se k tomu, že na mapy.cz je dům rozmazán, tudíž ho na jejich "street view" nenajdete. Na Googlu ale normálně je a to mě pobavilo. Každopádně celá vila je nádherná!

Další výlet byl na Šumavu, na Sněžné jámy. Ty samotné vyfocené nemám, protože máme vždy štěstí, že jedeme na výlet v dešti a jinak tomu nebylo ani při tomto. Cesta zpět už ale byla lepší, déšť ustal a dokonce i z kopce se mi šlo lépe, jelikož jsem si vzala boty, které nosím vždy jednou za rok a pak si jen pamatuji, že je z nějakého důvodu nemám ráda. Ten důvod se mi připomněl hodně rychle, když se mi boty zadřely do pat už během cesty nahoru a já se jen děsila, v jakém stavu budou. 

V říjnu jsme se podívali ještě do Klánovického lesa, který byl slabý blátový odvar Berounska a do Průhonic, které můžete vidět na fotce. A tam jsme se zamilovali. Krásně udržovaná zahrada, velká. Podzimní barvy a vodní plochy. No prostě dokonalost!

Na začátku října jsem byla na svatbě svého bratránka. Byla to má první svatba, když nepočítám tu, kde jsem byla jako malé dítě a jediné, co si z ní pamatuji je to, jak jsme zdobili auta. Zvládla jsem nebrečet a celá svatba byla fajn a milá. 

V minulém shrnutí měsíce jsem vám psala o tom, že jsem začala pěstovat avokáda. A tak se chci pochlubit tím, jak jedno povyrostlo. Ty ostatní pořád nic. Ačkoliv je jeho kořen už hodně dlouhý a začíná růst i druhý, stonek stále nikde. Doufám, že se brzo ukáže!

Byli jsme v říjnu na nějakém místě, které byste mi doporučili?

Těším se na vás u dalšího článku,
Lenka

Sledujte můj Instagram - zde

Sledujte blog na Facebooku - zde

V neposlední řadě sledujte můj blog přes GFC (v menu), jestli se vám tu líbí ♥