Ahoj, úplně se skoro stydím teď něco začít psát, protože jsem si vědoma toho, že jsem se přesně 14 dní neozvala. No fuj. Ale na druhou stranu jsem se celou dobu těšila, až to udělám, jen mi to teď vůbec nevycházelo. Já vám to ale vynahradím. Dnes vám tedy řeknu, co se dělo, že jsem blog úplně nestíhala, jak bych chtěla a v článku příštím vám povyprávím, jak jsem se měla celý měsíc a co jsem dělala.
Hodila jsem se do dospěláckého života. Odstěhovala jsem se od rodičů, tak napůl tedy, pořád tam jezdím na víkendy, ale plánuji ty návštěvy trochu omezit. Psst. Přece jenom jsem si chtěla zkusit bydlet bez nich, po 24 letech života už bylo na čase a trocha soukromí mi jen prospívá. Nesedím celé dny u PC a stejně se nenudím. Pořád někde lítám. Ale za toto nemůžou rodiče, ale Praha, že je kam jít. U nás na vesnici je jen pár míst, kam se dá jít na procházku, ale ty časem omrzí. Sice mám některé pořád hodně ráda, ale každý den bych tam chodit nemusela.
S odstěhováním od rodičů přišel logicky další krok. Našla jsem si práci, kde trávím podstatný čas ze svých dnů a pak nestíhám blog, že jo. Ne, kecám. Kvůli práci to není. Jsem jen zatím silně neorganizovaná a nesehraná sama se sebou, takže vlastně pořád jen lítám a snažím se chytit ten balanc. Ale ono se to poddá a najdu si ty své rutiny, do kterých blog skvěle zapadne. Už v hlavě nějaký ten koncept mám, všechno je ale zatím jen hrozně nové.
Práci jsem si našla už v oboru, to znamená, že dělám v projekční kanceláři. Zrovna fotka k tomuto článku vznikla v práci. Teda, takhle krásný výhled z okna bohužel (možná bohudík, protože bych toho moc neudělala) nemáme, ale zrovna dnes jsem byla zaměřovat učebnu na jedné škole, kde jsem tento klenot objevila. A chodit do té školy, z hodin nic nemám a jsem pořád otočená zády! Za tento výhled by totiž turisté na nějaké věži hrozně rádi zaplatili. A v té škole ho mají zadarmo. Teda jen pro své studenty, ale stejně, chápeme se.
To by bylo ode mě vše pro tentokrát. Já vím, polepším se. Snad. Příští týden totiž jedu na dovolenou, ale o víkendu bych chtěla nějaké články předpřipravit. Třeba ten slibovaný o výletu do Paříže.
Takový výhled by se mi líbil. Ale máš pravdu, taky bych ho v práci nechtěla. :-D Jinak je super, že ses už osamostatnila. Pamatuji si na své začátky, užívala jsem si to. :-)
OdpovědětVymazatPovídání nejen o kosmetice
No že jo! :D
VymazatDěkuju :) Jo, je to fajn :)
Já taky poslední dobou nic nestíhám a přitom mi připadá, že nemám za den skoro nic hotovýho. Navíc jsem posledních 14 dnů extrémně unavená, fakt nechápu, čím to je. Teď už se tři dny snažím na blog nafotit věci do článku ze spolupráce a jeden den brutálně pršelo, druhej den jsem musela odjet a dneska mi vypadl fotograf. Tak, můj výlev emocí je za mnou :D Výhled závidím, je fakt moc hezký :) <3 Taky se těším, až se osamostatním :)
OdpovědětVymazatPauline's Tiny World
Tak to já toho třeba i udělám hodně, ale do práce a ne pro sebe, takže z toho ve výsledku dobrý pocit stejně nemám :D Ale taky jsem teď dost unavená.. snad nás to obě přejde :) :D
VymazatJo, to byl, ale víckrát už ho mít nebudu :D tedy aspoň doufám :D
To chápu :)
Naprosto to chápu. Odstěhování od rodičů a začít žít na plno je velká změna. Já to miluju a mám ráda tu zodpovědnost 🤣
OdpovědětVymazatMě se to zatím taky líbí, tak uvidíme, jestli změním názor a nebo ne :D
VymazatTo je skvělé, začít být samostatná a začít úplně nový život je jedna z nejlepších věcí, alespoň podle mě. Užívej a přeji ti, ať se ti daří v nové práci a ať tě to baví!
OdpovědětVymazatJo, je to super pocit :) Děkuji moc! :)
VymazatObčas jsou ty pauzy oprávněné, také mám vždy výčitky, že na blog nepřidávám, ale někdy to prostě tak pravidelně, jak by si člověk představoval, nejde. Takže tě plně chápu! :)
OdpovědětVymazatTo nejde. Hlavně mi přijde hodně blbé se do toho nutit, je to vždy na výsledku hrozně vidět :)
VymazatDěkuji :)