Ahoj, další měsíc nám utekl a je tu řada na článek, ve kterém vám shrnu, co jsem tento měsíc dělala a jak jsem se měla. Už jsem ho tedy trochu nakousla v minulém článku, který najdete zde, a proto zrovna tuto záležitost vezmu hodně rychle. No, nebudu dál zdržovat a jdeme na to!
Na začátku druhého týdne v červnu jsem udělala svou druhou a poslední zkoušku v tomto semestru a vlastně poslední zkoušku na vysoké škole vůbec. Byl to zvláštní pocit. Ta zkouška byla online, své spolužáky jsem nemohla vidět a se zkoušejícím si povídala po video hovoru. Nikdy by mě nenapadlo, že svou poslední zkoušku budu skládat zrovna takto, ale stalo se. Možná vám ještě povím, jak jsem vnímala celou tu online výuku. Po této zkoušce jsem nastoupila do práce, o které se ale již zmiňuji ve článku, který jsem vám nalinkovala do úvodu, proto bych tento odstavec o povinnostech ukončila a jdeme na tu zábavu!
Vydala jsem se na procházku téměř prázdnou Prahou se svou kamarádkou. Viděly jsme Staromák bez lidí a Orloj, pod kterým se dá projít a nemusíte se prodírat davem. A zrovna stavěli Mariánský sloup. Prošly jsme si centrum Prahy a nakonec jsme došly až na Náplavku, kde jsme si na chvíli sedly. Já jsem tam seděla vůbec poprvé a tak jsem si to prostě musela zvěčnit. Je to tam sice super, ale po chvíli nám začalo být hrozné horko a tak jsme se vydaly na pokračování procházky, kterou jsme vedly přes Karlův most, který byl tentokrát docela prázdný.
Po dlouhé době jsem byla na výletě v Českých Budějovicích. Tentokrát zase s další kamarádkou. Jako malá jsem tam jezdila po každém vysvědčení s dědou a chodili jsme právě na Černou věž, ze které je tato fotka focená. Já se jí vždycky hrozně bála. Těch schodů tam. Děda mě tam musel vynášet a zpět snést. Do teď nechápu, že se na to nevyprdl a nenechal mě počkat pod věží. Tentokrát jsem dostala chuť to po dlouhé době zkusit a zvládla jsem tam vylézt sama a dolů slézt sama. Sice se mi ty schody pořád nelíbily, ale co se dá dělat. Výhled je z věže krásný a hlavně na náměstí!
Jelikož Budějovice docela známe a nakupovat jsme neměly náladu, rozhodly jsme se, že si půjčíme Rekola a vyrazíme na projížďku na cyklostezku na Hlubokou nad Vltavou. O této cyklostezce jsem už slyšela na internetu několikrát a musím uznat, že je to fakt neskutečně příjemná záležitost. Téměř celá vede kolem řeky a je rovná. Menší kopečky se objevovaly jen málokdy, takže jestli budete v Budějovicích a budete si chtít udělat cyklovýlet, tak toto mohu jen doporučit! Tam a zpět to bylo nějakých 22 kilometrů a mi to zvládly za hodinu a devatenáct minut.
Jako poslední vám tu ukážu fotku ze Zlaté uličky na Pražském hradě. Do uličky se po páté hodině neplatí vstupné a teď možné ani dřív, to ale nechci tvrdit s jistotou, mohla bych kecat. Na hrad se občas ráda vrátím, i když je to takovýto, co dobře znáte. Být cizinec, tak jsem z toho o dost víc vedle. Každopádně ve Zlaté uličce jsem byla teprve podruhé, takže ta mě stále dokáže překvapit! A stále mě fascinovaly ty úzké a malé domky, no ty musíte vidět! Výška dveří byla skoro stejná jako já měřím, takže okolo 160 cm.
Toto sice nebyl poslední výlet z měsíce, ale z toho posledního nemám žádné fotky, zase jsem na ně zapomněla. Jeli jsme ale na hrad Helfenburg u Bavorova, kam jsem také jezdila, když jsem byla malá a i tento hrad mohu doporučit.
Podívali jste se v červnu někam vy? Jak jste se měli?
