Ahoj,
ráno jsem vydala článek o knížce od holek z A Cup of Style - najdete ho zde - a už píši článek další. Na středu (Edit: Nakonec ale vychází až o víkendu). Jsem si totiž téměř jistá, že bych ho v následujících dnes psát nestíhala, jelikož semestr graduje a já právě ve středu píšu první zkoušku tohoto semestru a do páteční půlnoci odevzdávám celosemestrální projekt, na kterém mám také ještě hodně práce. Fuj. (Edit2: dodělala jsem ho hned v pátek v poledne, takže se žádné stresování nekonalo.) Jak já se těším, až tyto dvě věci budu mít už za sebou! Pak už mi bude zbývat jen jedna zkouška. No, ale teď bych se s vámi ráda vrátila do května, který byl naprosto úžasný a plný výletů a změn.
Během května jsem se samozřejmě věnovala i škole a to vlastně v téměř všech chvílích, kromě těch, o kterých vám píši. Také jsem si našla bydlení v Praze a pomalu se začala zabydlovat, ale o tom vám taky dnes psát nebudu.
První výlet byl po Šumavě hned první květnový víkend a už tehdy tam bylo hodně lidí. Od té doby mi přijde, že lidi mizí z měst a je jich mnohem víc v přírodě. Každopádně celý víkend byl výletový. Zahájili jsme ho pekelně rychlým výstupem na Boubín. Dlouho jsem nevyběhla kopec tak rychle. Na vrchol jsme šli kolem Boubínského jezírka a následně Boubínského pralesa. Jezírko jsem nikdy neviděla, takže jsem byla ráda, že jsme zvolili zrovna tuto trasu. Docela mě překvapilo, jak vypadalo. Je na první fotce. Boubínský prales jsem už kdysi viděla a pamatovala jsem si, že jsem z něj byla zklamaná. Jenže jako dítě mátě představu, že v pralese jsou liány, po kterých skáčou opice. Teď už jsem takovou představu neměla a jen jsem čuměla, jak málo stromů v pralese zbylo. Většina se válela po zemi.
Z Boubína jsme se přesunuli na Chalupskou slať, na tom jsem si trvala zase já. Znám to místo už dost dlouho, byla jsem na něm ještě předtím, než na něj začali jezdit všichni a je to mé nejoblíbenější místo na Šumavě a vždy se tam ráda vracím. Na Chalupské slati se nachází nejslavnější bříza vůbec. Je na třetí fotce.
Další den následoval výlet na rábský lom, ze kterého se v posledních letech také stala velká atrakce. Já tam byla poprvé před rokem, v únoru, a v tu dobu byly po celém lomu cedule se zákazem vstupu. Ty ale už zmizely. Po lomu jsme jeli na rozhlednu Sedlo, stejně jako před rokem. Stejný výlet s jiným člověkem. Jiné zážitky. Ve výsledku to nakonec bylo celé jiné. Včetně ročního období.
Další výlet měsíce května začal v Ostrovci v okresu Písek. Náš cíl byl soutok řek Otavy a Lužnice. Naplánovala jsem příjemný 15 kilometrový okruh. Jeho zdolání ale nakonec bylo těžší, než jsem čekala, protože přímo přes turistickou stezku byly napadané stromy. Hodně stromů ve velké stráni. No, ale ani to nás nezastavilo a na cílové místo jsme došly. A bylo to tam fakt nádherné. Dokonce jsme se tam s kamarádkou mohly seznámit s nějakými sportovci, kteří trénovali na kajaku. Bohužel to ale zkazil "fotr", který se vrátil a byl to zároveň jejich trenér. Jediné, co mě mrzelo, bylo to, že jsme kvůli zkaženému seznamování přišly o ty buchty v Ostrovci, které napekla babička jednoho z nich. Každopádně toto místo není nic profláklého a bylo fakt nádherné!
Třetí květnový víkend se opět odehrál ve znamení výletů. Tentokrát v okolí Prahy. V sobotu jsme vyrazili na lom Velkou Ameriku. Já už ho viděla hodněkrát teda, ale pořád se mi líbí. Od minulé návštěvy tam přibyly další ploty. Morálka dodržovat zákazy se ale nezměnila a tak si tam dál lidi vesele chodili až ke srázu. Na Velkou Ameriku jsme šli ze Srbska po né tak známé stezce. Rozhodně ne tak známé jako ta z Ameriky na Karlštejn, kterou jsme pak šli taky. Ta méně známá stezka vedla přes Mořinu, kde se prodávala zmrzlina. Byli jsme nadšení jako malé děti. A byla to má první točená zmrzlina tento rok.
Já výlety s přítelem mám sice hodně ráda, ale on není tak posedlý focením a tak ani já nevytahuji mobil na fotky tak často a pak mám jen zážitky a žádné fotky. Heh. No a články bez fotek moc nefungují, takže druhá fotka je už z dalšího dne a dalšího výletu. Teď si samozřejmě dělám srandu, mám radši zážitky než spoustu fotek! Každopádně druhý výlet byl v okolí Řevnice, kde je vlastně o dost hezčí příroda a vyhlídky, než na celé trase Velká Amerika - Karlštejn. Každopádně ale chápu, že všichni chtějí vidět lomy.
