Little Dreamer: Kodaň

Ahojte,

asi tak před týdnem jsem tady sdílela své "analogové" fotky z Kodaně a slibovala jsem, že se dostanu i k vyprávěcímu článku a to se teď děje. Teď jsem teda třídila a dávala dohromady všechny fotky, které jsem tam pořídila a musím říct, že mě z toho docela pálí oči a musela jsem se do toho nutit, heh. Příště zkusím méně fotit, abych toho pak neměla tolik. No, ale už to nebudu zdržovat.

Do Kodaně jsme přiletěly v úterý ráno a cestu na naše Airbnb (mimochodem mohu jen doporučit, bylo to super jak vybavením, komunikací s majitelkou, tak i svou polohou!) nám trochu ztížilo místní přeplněné metro, přísahám, že už nikdy neřeknu o tom pražském, že je plné, a uzavírka naší autobusové zastávky. Další jsme totiž hledaly déle, než kdybychom šly pěšky, ale to nám v té chvíli ještě nedocházelo.

První den jsme navštívily nákupní ulici Strøget, na které se nachází jak ty hodně drahé značky, tak ale i severské módní řetětzce jako je například Vero Moda. No a našli byste tam i New Yorker, který stejně jako v Praze ničí architektonicky zajímavou budovu. Nějaké ty obchody jsme i prošly, ale spíš jsme se tam chtěly podívat, než abychom nějak zběsile nakupovaly. Na to jsme ani neměly místo v našich batozích, neboť jsme letěly jen s nimi. Jelikož jsme byly docela unavené po cestě a vstávání ve čtyry, vzaly jsme to už jen obklikou do našeho ubytování. To, že jsme procházely přímo kolem Nyhavnu jsme zjistily až druhý den, kdy jsme viděly tu samou reklamu na Huawei na jednom konci Nyhavnu.

Cestou na ubytování jsme omylem potkaly palác Roseborg, který jsme si prošly. Nešly jsme teda dovnitř, ale i z venku byl kouzelný. Nakonec jsme se ještě vypravily do parku Superkilen, kterému se přezdívá park imigrantů. Vznikl tak, že architekti mluvili se všemi možnými menšinami v Kodani a ptali se jich, co jim chybí v Kodani z jejich země. A tak v tomto parku najdete plno věcí z celého světa. Za Česko je tam lavička, kterou můžeme znát z krtečka. Na fotce ji ale uvidíte až v příštím článku, jelikož byly obě plné, když jsme tam přišly a nechtělo se nám čekat, až se ti lidé z nich zvednout. Pak už jsme se vydaly do našeho ubytování a já šla spát někdy v půl deváté.

Další den jsem zahájila běháním. Den před tím jsme totiž našly hezké místo na běhání a bylo od našeho ubytování vzdáleno pouze kilometr a tak se to přímo nabízelo. Na tento den jsme měly naplánované všechny hlavní památky Kodaně a tak se není čemu divit, že jsem nakonec nachodila 50000 kroků, což je cca 37 kilometrů, jestli si to dobře pamatuji. To ale předbíhám.

Další objevování jsme začaly u Christiansborgu, který jsme si prohlídly opět jen zvenku. Dál jsme pokračovaly ke krásné královské knihovně, kterou jsem prostě musela vidět. A to jak zvenku, tak i zevnitř. Dostat se tam nebylo nic těžkého, neboť je to veřejná budova a na ty nejhezčí místa se dostanete i bez nějakého členství a tak. Mnohem těžší je dostat se v Praze do Národní technické knihovny. Vydaly jsme se na vyhlídku a byla jsem z tohoto místa unesená. Fanoušci moderní architektury by toto rozhodně měli vidět. Hned naproti je Blox, což je dánský dům architektury a ten taky stojí za to. Tam jsme ale vevnitř nebyly, neboť jsme už docela umíraly hlady a zjistily jsme si, že hned na opačném břehu je restaurace s poké. No a to já můžu. Ale ještě jsem neměla poké v Česku. Každopádně jsem se tím přejedla tolik, jak se mi to ještě nikdy nepovedlo a další dvě hodinky jsem se jen valila jako koule.

Dále jsme šly po břehu směrem k opeře. Cestou jsme ještě navštívily kostel, který jsem ale nevyfotila. Dánové mají také krásnou operu, za mě ale byla hezčí ta norská.

Z opery jsme se už vydaly do samotného středu všeho dění, do Nyhavnu. Musím se přiznat, že hned co jsme tam došly, mě tam ti turisté naštvaly, jelikož nějaký pár věšel další zámek na zábradlí mostu. Jako by ten most už nebyl přetížen již zavěšenými zámky! Jo, mosty jsou sice předimenzované, ale pochybuji, že nějaký statik započítal blbost turistů do svých výpočtů. No, už se přestávám rozčilovat.

V Nyhavnu mě požádal jeden Číňan o vyfocení. Tak jsem mu udělala pár fotek na jednom místě. Jenže jeho představa o vyfocení vypadala tak, že pak vystřídal další snad 3 stanoviště a všude jsem mu musela udělat několik fotek. Heh. Aspoň vím, jak se chudák moje kamarádka cítila! Každopádně Nyhavn je fakt nádherný!

Z Nyhavnu jsme pokračovaly do posledního místa, který jsme ten den chtěly navštívit. Tím byla Malá mořská víla. Jak jinak. Jo, čekaly jsme hodně lidí. Když jsme tam ale došly, tak jsme spíš pozorovali chování lidí, než samotnou sochu. A ještě jsme měli takové štěstí, že jsme zde viděly čínský zájezd!

Cestou zpět jsme se ještě zastavily v Kastelletu, což je vojenská pevnost a patří na seznam must see míst v Kodani. A já ho mohu jen doporučit. Líbilo se mi jak v této docela vyhlášené památce, je plno běžců a nijak si nepřekáží s turisty. A pak jsme už jen šly na ubytování nadobro vyřízené.

Jaký máte názor na věšení zámků na mosty na důkaz lásky?