Můj červenec 2019

Ahojte, 

když jsem včera řešila, jaký článek vlastně budu vydávat dnes, koukla jsem se do svého plánu, který jsem si na červenec vytvořila. Byly v něm téměř jen články, které jsem po státnicích, celá plná entuziasmu, napsala. Když jsem zjistila, že dnes vydávám právě souhrn za červenec, docela jsem se divila. Ač toto léto je zatím nic moc, neměla jsem pocit, že vlastně tak rychle utíká. Ale jo. Vrhla jsem se tedy do psaní článku. 

Když na chvíli odsunu práci na vedlejší kolej, dá se říct, že jsem tento měsíc zahájila výletem do Prokopského údolí. Celé údolí je nádherné, v jedné části i dost plné srázů. Nebudu kecat, že jsem se na jejich krajích nebála, vlastně jsem k nim strachy ani nešla, ale to jsem celá já. Kousek od krajů srázů vedly cestičky, možná jen vyšlapané od zvídavých lidí, možná oficiální, nevím, ale byly štěrkovité. Já, jakožto talent chůze po čemkoliv, jsem na nich balancovala a několikrát jsem málem spadla. Nebo jsem spadla doopravdy? Já už vlastně nevím. Navštívili jsme i tunel, který doporučovali kluci z Honest Guide (video najdete zde) a našli světlo na jeho konci. Když jsme objevili i jezírko, které je známé z Pelíšků, okamžitě jsem hlásila, že rozkaz zněl jasně. Nesmí projet za žádnou cenu!

Máme kousek od baráku, tak 2,5 km, jedno staré koupaliště. Je to totální retro, je to vlastně jen vybetonovaná díra bez plavčíka, občerstvení a chlóru. Jen voda z potoka. A je to hrozně super. Když jsem byla malá, tak nás sem rodiče pořád brali, ale nedokázala jsem to ocenit. Chtěla jsem pořád na koupák s chlórem, plno lidmi, skluzavkami a párkem v rohlíku! Teď jsem ale ráda za tento klídek. Když tam není zrovna dětský tábor, je tak fakt klídek i na náročnější četbu a plavat si také můžete, jak chcete a nikdo vám nepřekáží.

V červenci jsem byla na dalších dvou výletech. O jednom jsem vám už psala zde, o druhém vám teprve napíši, takže nebudu moc spoilerovat. Radši vám povyprávím, jak se mi teď běhá. Ve svých plánech a přáních na léto jsem psala, že bych se chtěla zlepšit v běhu. Někdy od začátku měsíce jsem i začala běhat podle tréninkového plánu na půlmaraton a musím říct, že zlepšení na sobě už pozoruji, z čeho jsem šťastná jak ta blecha!

Kromě zmíněných výletů trávím červenec na brigádě. Jsem vděčná za možnost si přivydělat a ještě k tomu v oboru, který studuji. A taky za kávu, která je tam výborná a dávám si dvakrát denně dvojité dávky. Možná proto jsem na ní tolik závislá. :D 

Poslední událost, která stojí za zmínku, jsou šaty na promoci, které jsem si vybírala vlastně už od doby učení se na státnice. Na Zootu byly velké slevy a tak jsem si objednala 4 šaty s tím, že si z nich jedny určitě odnesu. Do jedněch jsem se úplně zamilovala! Nakonec ale nedopadly ani jedny. Neseděly mi. Byly od stejné značky, takže beztak proto. Jela jsem kvůli tomu do Prahy a když jsem zjistila, že mi ani jedny nejsou, rozhodla jsem se ignorovat svůj spací režim a koupila si jízdenku na poslední autobus a šla nakupovat. A v posledním obchodu, který jsem měla v plánu, v Mohitu, jsem našla tyto krásky. Ve slevě. Za 500. No, musely být moje a já je miluji! A jsou skoro stejné jako ty ze Zootu, do kterých jsem se taky zamilovala. 

Jaký jste měli červenec vy?

Na viděnou u dalšího článku,

Lenka

Sledujte můj Instagram - zde

Sledujte blog na Facebooku - zde

Přidejte se do giveaway skupiny - zde

V neposlední řadě sledujte můj blog přes GFC (v menu), jestli se vám tu líbí ♥