Můj leden 2019

Ahojte,

možná jste si všimli, že tyto deníčkovské články jsem v poslední době vynechávala. Bylo to proto, že jsem vůbec nedělala nic zajímavého. Veškerý svůj čas jsem věnovala jenom škole a nechtěla jsem psát o tom, že jsem zase celý den pracovala na projektu. Celý leden jsem sice měla zkouškové, ale i přes to jsem si vždycky ukradla trochu toho času pro sebe a neseděla jsem jenom nad učením. Takže konečně mám o čem psát. 

O této procházce jsem vás už psala v tomto článku, ve kterém líčím celý svůj den a tak se o něm nebudu znovu rozepisovat, bylo by to už zbytečné. Proč ho tady ale zmiňuji? Byl to vlastně poslední volný den během zkouškového, ve kterém jsem si dělala absolutně, co jsem zrovna chtěla a neměla jsem blbý pocit, že bych se flákala a pak to učení narychlo doháněla. Bohužel následující skladba zkoušek už mi takovýto luxus nedovolovala a tak jsem se už jen učila a učila. To se ale vyplatilo, nakonec jsem po počátečním zakopnutí udělala všechny zkoušky napoprvé.

O čem jsem se už také zmiňovala ve článku, který najdete v odkazu v minulém odstavci, je Centrum architektury a městského plánování. V lednu jsem ho navštívila i podruhé, tentokrát ale kvůli diskuzi v rámci výstavy Praha zítra. Diskuze byla o Dvoreckým mostu, na něž se můžete podívat zde. Tento most mě zaujal už na výstavě a abych řekla pravdu, zamilovala jsem si jeho architekturu. Představení mostu jsem si užila, dokonce jsem se dověděla, že jeho geometrie znázorňuje ideální hladinu Vltavy, takže díky němu snadno zjistíme, jestli je hodně a nebo málo vody. A ještě taková vložka. Jeden ze statiků, který na mostě pracoval, měl v prezentaci představení předpjatého betonu. Měla jsem fakt radost, když jsem věděla vše z toho, co říkal. 

Abych dojela můj program kulturních akcí pro leden, zmíním se teď o projekci Ladislava Zibury, na kterou jsem se docela dlouho těšila. Jela jsem na ni z Prahy k nám do Strakonic, protože když jsem objednávala lístky, netušila jsem, že budu na měsíc nastěhovaná v Praze. Celý týden jsem si dělala srandu, že Zibura určitě pojede se mnou autobusem. No, docela jsem se smála, když se to fakt stalo. Jinak celou projekci rozhodně doporučit, nechyběl jeho humor a já se smála ze začátku do konce. 

Pro pokračování ve čtení klikněte na:

Před fakultou architektury nám vyrostly tyto útulny pro Krkonoše. Jo, já chytrák jsem si vyfotila jen jednu a jen zevnitř, zaujala mě prostě nejvíc a i to prostředí v ní. A hlavně ta vůně nového dřeva, za to to fakt stojí! Aspoň vás tam teď mohu poslat, ať se kouknete sami. 

Právě po druhém pokusu nepovedené první zkoušky jsem se vydala na procházku po Praze a byla jsem se podívat na to slavné Havlovo místo. Jo, už byl čas to napravit. Musím říct, že to má fakt zajímavý pocit, docela bych to chtěla zažít v nějaký svátečnější den. Pak jsem se vydala k památníku, který byl zhotoven k upálení Jana Palacha. Tam už jsem byla v dost sváteční den. Byla jsem tam totiž v den výročí jeho upálení, tam se ale nic moc nedělo. Jen tam nějaká televize natáčela reportáž. 

Teď vás asi ničím nepřekvapím, tedy alespoň ty z vás, kteří četli tento článek, ale opět jsem hodně chodila po Praze. Když mi to zrovna dovolovaly zkoušky. Konečně jsem navštívila věž na Karlově mostě a musím říct, že jsem se i skvěle vypořádala z toho pocitu, že jsem ve výšce. Musím potvrdit, že na věži skoro nikdo nebyl a tak jste se tam necítili jako v lidské tlačence. A ten pohled na most a celkově na Prahu je prostě úžasný, takže až budete na Karlově mostě, nebuďte líní a na věž si vylezte. 

Tento chrám stál původně na Ukrajině, pak byl ale rozebrán a převezen do Prahy, kde byl instalován v Kinského zahradách. Chrám je v databázi Atlasu Obscura, jestli nevíte, co to je, tak si z toho nic nedělejte, taky jsem to ještě do Ziburovy projekce nevěděla. Je to server, kde jsou všechna možná, něčím divná místa různě po světě. Za Česko je tam třeba i Čapí hnízdo, na co právě Zibura upozorňoval a mě to dost pobavilo a tak jsem si atlas našla a v databázi objevila i tento chrám. Našly jsme ho s kamarádkou náhodou, když jsme šly ze Strahova pěšky na Anděl přes zahrady. Jo, přesně toto mám hned "za barákem" a nevěděla jsem o tom! Celkově mě ale zahrady překvapí pokaždé, co tam jdu.

Jak jste leden trávili vy? Drží vám stále předsevzetí?

Mějte se krásně a na viděnou u dalšího článku,

Lenka

Sledujte můj Instagram - zde

Sledujte blog na Facebooku - zde

Přidejte se do giveaway skupiny - zde

V neposlední řadě sledujte můj blog přes GFC (v menu), jestli se vám tu líbí ♥