Můj květen 2018

Ahojte,

tak už je za námi i květen. Taky jste si jako malí mysleli, že čas vůbec neutíká, že se pořád jen nudíte, že se dospělí zbláznili, když na Silvestra říkávali, že ten rok zase rychle utekl? Já třeba nechápala, jak může vůbec rok rychle utéct. Tady na vesnici jsem neměla co dělat, nesnášela jsem víkendy, takže mi vůbec neutíkaly. Škola zase neutíkala, protože to prostě byla škola. Přišlo mi to jako sto let, než se ze zimy stane léto. A teď? Vždyť ještě včera jsem nosila zimní kabát!

Tento semestr mi připravil celkem 4 zkoušky a jeden projekt, který jsem sice dělala celý semestr, ale během zkouškového jsem ho měla odevzdat. Chtěla jsem se této povinnosti zbavit už před začátkem samotného zkouškového, to mi ale bohužel nevyšlo. Neprotahovala jsem si ale tuto povinnost dlouho a povedlo se mi ho odevzdat už v prvním týdnu. Zkoušky jsem už udělala tři ze čtyrech, na tu poslední se chystám příští týden, takže i v tomto ohledu je to lepší a lepší. No a já už se těším, až to skončí, až budu moct psát články zase normálně. Co jsem ale chtěla napsat o tomto zkouškovém. Oproti tomu, co bylo předtím je toto docela procházka růžovým sadem. Zkoušky mi už přijdou takové jednodušší a i jejich organizace je rozdílná. Taková, jako že nás nechtějí vyhazovat a tak třeba v jednom předmětu točí pořád jedny a ty samé otázky a ví, že mi o nich víme. No, alespoň jsem celou tu dobu docela v klidu a nejspíš se mi povede zkouškové dokončit už v jeho půlce. 

Pro pokračování ve čtení klikněte na:

V květnu se konala Eurovize a já jsem měla jasno v tom, že budu Mikiho s jeho písničkou Lie to me podporovat. Tuto písničku jsem poprvé slyšela na vyhlášení blogerky roku, kde s ní měl premiéru a mne se hned na první poslech zalíbila a od té doby jsem Mikiho poslouchala. Když jsem ve finále Eurovize zaslechla, že Miki bude mít poděkování fanouškům na Václaváku, okamžitě jsem posunula všechny školní povinnosti na noc a šla si užít koncert. Sice sama, protože všichni moji kamarádi byli zodpovědnější, ale i tak. Miki byl úžasný a já byla šťastná, že jsem se rozhodla si tuto příležitost nenechat ujít i když jsem pak musela rýsovat do tří do rána. Ještě, že jsem se rozhodla, že nebudu stát tu kilometrovou frontu na fotku, to bych nešla spát vůbec! Každopádně toto byl jeden z nejlepších momentů v tomto měsíci. Vlastně druhý nejlepší moment v tomto měsíci. 

Čekaly mne dvě zkoušky hned za sebou. V úterý a ve středu. Já jsem ale královna prokrastinace a když mi kamarádka napsala, jestli nechci jet o víkendu na nákupy, neváhala jsem ani sekundu. Po dlouhé době jsme zamířily do Českých Budějovic, kam jsme začaly jezdit asi tak v patnácti letech. Pak jsme si navykly na Prahu a Budějovice nám prostě už nestačily. Nechtěla jsem ale zabít celý den a tak jsme udělaly kompromis. No, když si zvyknete na nákupáky typu Chodov, ani jeden v Budějovicích se vám zdát nebude, ale stejně jsme si celý výlet skvěle užily. Během cesty domů jsme se zastavily ještě na zámku Hluboká nad Vltavou a tam to bylo prostě kouzelné, co vám budu povídat!

Jo a toto je nejlepší moment měsíce května. Přišel sice až na konci, ale stále tomu nemůžu uvěřit. Povedlo se mi uběhnou 10 kilometrů! Teprve v minulém deníčkovém článku jsem se vám chlubila s tím, že jsem konečně (jo, plánovala jsem to rok) začala běhat. Nechápala jsem, jak jsem při prvním běhu zvládla 3 kilometry a o měsíc později jsem zaběhla kilometrů rovnou deset. Nebylo to v plánu. Vlastně jsem šla jen na krátký výběh a pak jsem se chtěla učit. Den předtím jsem ještě nachodila 13 kilometrů během nákupů a zastávce na zámku, takže jsem trochu cítila nohy. Tím jsem běžela pomaleji a najednou jsem měla pocit, že mohu běžet do konce života, že se neunavím a že uběhnu, co si zamanu. Po nějakém 4. kilometru jsem si zamanula, že dneska zvládnu kilometrů rovnou deset. Trochu jsem se na to těšila, až to budu mít černé na bílém, ale pořád jsem si nechávala taková ta zadní vrátka, kdyby se mi to nepovedlo. Ono se mi to ale povedlo. Byl to nádherný pocit! Sice jsem pak nemohla usnout a další den se cítila jako zombie, ale byla jsem šťastný zombie. 

Jak jste si květen užili vy?

Na viděnou u dalšího článku,

Lenka

Sledujte můj Instagram - zde

Sledujte blog na Facebooku - zde

Přidejte se do giveaway skupiny - zde

V neposlední řadě sledujte můj blog přes GFC (v menu), jestli se vám tu líbí ♥