Na slovíčko s eL: Co vlastně mohu sdílet a co je už za hranicí?

Ahojte,

V poslední době jsem zaznamenala debaty o tom, že blogerky sdílí jen své dobré dny, své dobré zážitky a vše dobré. Že jsou nereálné, že ze sebe dělají někoho naprosto dokonalého, bezproblémového a prostě člověka s dokonalým životem, který je obklopený lidmi, které miluje, dělá jen ty věci, které ho baví a má kolem sebe tolik luxusních věcí, že nikdo nechápe, co s nimi vlastně dělá. 

Ano, s tím to souhlasím. Články, které sdílí to, co se dané blogerce nepovedlo a v čem naprosto vybouchla, vídám fakt málo. Blogerky už prostě tak nějak mají tendenci sdílet jen to dobré, v tom nejsem jiná. Jenže. Zamyslely se blogerky nad tím, jak tímto přístupem hrozně ovlivňují společnost? Věřím, že je plno lidí, kteří jim fakt závidějí. Možná to vypadá tak, že jsou silné, že všechno zvládají na jedničku, že prostě ty problémy řeší dřív, než přijdou. Jenže mne spíš přijde jako silný ten člověk, který přizná, že je přece ještě pořád člověkem, že se mu prostě to a to nepovedlo a že prostě tu chybu udělal. Je lehké sdílet jen to, co je sluníčkové, co je dokonalé, ale sdílet neúspěch jde vždy hůř. Znám to. Ale hrát si kvůli tomu na superčlověka a před každým předstírat, jak jsem naprosto šťastná i když to třeba není pravda? Nevím, radši přiznám, že jsem člověk, že se mi něco nepovedlo, že jsem něco podělala a poučím se ze svých chyb a jdu dál. Jak moc si myslíte, že danou blogerku/blogerky znáte, když je znáte jen z té sluníčkové stránky věci?

Pro pokračování ve čtení klikněte na:

Na druhou stranu, ano, nikoho by nebavilo číst jen smutné články anebo koukat jen na smutná videa. Neříkám, že jediné, co se má sdílet jsou problémy, to vůbec. Jen se toto téma nemusí úplně zmizíkovat. Taky jsem se hodně bránila tomu zatěžovat své čtenáře svými problémy. Jenže na druhou stranu pro ně chci být člověkem jim rovným a nehrát si na něco, co vlastně vůbec nejsem. Proto jsem se nakonec rozhodla, že přiznám, když mne něco trápí nebo když se mi něco nepovedlo. Vždyť vaši čtenáři jsou vám fakt skvělou oporou! Každý komentář o tom, jak to bude dobré a jak to jen teď vidím moc černě, je hnacím motorem dál a dál. Nevím, radši budu pro své čtenáře člověkem než někým, na koho si jen hraji. A to že některé blogerky nebo youtuberky nechtějí tolik odhalovat své soukromí? Myslím, že to už stejně dělají a to hodně. Proč si tedy nepřiznají, že i ony jsou normální lidi?

Další věcí je to, že všechny podporují to stejné, to správné a to se od nich očekává přece. Žádná z nich vám nepřizná, že vyhodila plast do směsného odpadu, protože zrovna nebyl poblíž žádný kontejner na plasty a jí se nechtělo tu plastovou láhev tahat s sebou. Všechny dokonale třídí odpad, vymývají prázdné kelímky od jogurtů a plechovky hází do speciálních kontejnerů. Všechny nikdy nevyhodily žádné jídlo, vše dojedly. Která z nich by se nebála říct, že je proti adopci dětí homosexuálními páry? Všechny do jedné milují cestování. Všechny si uvědomují, že problém je v tom, že si pořád kupují nové věci a některé dokonce kvůli tomu chodí do second handů. Všechny jsou prostě dokonale dokonalé a žádná z nich nikdy neudělala něco proti naší matičce zemi. A málokterá mluví o kontroverzních tématech.

Ještě bych se ráda zmínila o jedné věci, která neměla být sdílená, ale byla. Málokdo nezaznamenal kauzu ohledně Logana Paula, který se vydal do Japonska, Tokia, konkrétně do lesa sebevrahů. Nevím jak přesně se jmenuje, ten název jsem sice několikrát viděla, ale nedokážu si ho zapamatovat, takže v rámci nehraní si na něco, co nejsem, rovnou přiznám, že prostě nevím. Zkrátka se vydal do toho lesa, bral to jako srandu, měl s sebou vybavení na kempink, takže tam určitě chtěl přespat a udělat "super funny vlog about my night in suicide forrest". Nebyl tam tedy sám, měl s sebou partu lidí. Jeho plán mu ale zkomplikoval mladík, který visel na laně ze stromu. Logan se hned běžel podívat a vše samozřejmě filmoval a měl divné poznámky. Možná byl v šoku a nevěděl co říká, ale jak už říkala Sagi style, určitě mu ten samý šok nevydržel i do doby, kdy video stříhal a vydával s tím, že to určitě bude velká bomba. No, velká bomba to byla. Ne ale úplně stejného smysl, v jaký doufal. Okamžitě se strhla vlna nenávistných komentářů a reakčních videí. Logan svůj vlog hned smazal, ale někteří lidé ho dokázali stáhnout dřív než ho odstranil, takže vlog je na YouTube pořád dohledatelný. Logan se za své chování sice omlouval, ale myslím, že tu neúctu k mrtvému, kterou projevil, mu lidé jen tak neodpustí. A nedivím se jim, tohle nemělo být nikdy zveřejněno. Ne v tom stylu, v jakém to udělal. Kdyby alespoň vystřihl ty scény, kde visí mladík ze stromu a on má blbý kecy, celé video pak mohlo působit úplně jinak.

Milé blogerky, proč tu ale zmiňuji tuto kauzu je to, že přesně takovéto věci se sdílet nemají. Že jste neudělaly zkoušku a nebo propadly ve škole, za to vám vaši čtenáři hlavu neutrhnou. Přežijí dokonce i tu PETku ve směsném odpadu, ale myslím si, že mnoho lidí už ten věčně sluníčkový a dokonalý život prostě nebaví. Toť můj názor.

No, možná jsem se rozepsala více, než bylo potřeba, ale jsem ráda, že jsem se do toho pustila. Co na toto říkáte vy? Sdílet x nesdílet neúspěchy?

PS: Na facebooku mi chybí pořádná skupina na sdílení giveaway, takže jsem jednu založila a doufám, že se pořádně rozroste. Pokud ji chcete podpořit a dovědět se o různých giveaway, skupina je zde :)

PPS: Jestli se vám u mne líbí, nezapomeňte mne sledovat v pravém menu pod "pravidelní čtenáři", ať vám nic neunikne. 

Mějte se krásně,

Vaše