Ahojte,
dnes pro vás spontánně píšu své zasnění o tom, jak prožívám rána, při kterých mám dost času. Miluju totiž pomalé líné rána. Dnes jsem právě jedno takové prožila a po něm jsem si i trochu zasnila a popsala jsem ve chvilce, jak mé dokonalé ráno vypadá.
Rozespale otevírám oči. Okamžitě mne do nich uhodí prudké světlo, které se odráží od zasněžené sousední chalupy a okny putuje přímo až ke mne. Zavřu znovu oči a snažím se je před světlem uchránit. Mám takové myšlenky, že se ještě pokusím usnout, ty si ale později zakazuji s přesvědčením, že čím dřív vstanu, tím více budu mít na celý den času. Rozhodnu se nakonec, že se znovu pokusím otevřít oči. Tentokrát na to ale jdu pomaleji, otevírám je pouze trochu a nechávám je, aby si zvykly na všudepřítomné světlo. Když je otevřu, kouknu se z okna na nebe. Už zase sněží. Všechno je bílé.
Pohnu s sebou. Nahmatám mobil, přesně tak, jak to dělám každé ráno. Zjistím, že je chvíli po osmé. Mobil odemykám a spouštím Instagram. Ano, mám tento blbý zvyk, že hned po otevření očí beru do rukou mobil. Projedu celý Instagram, pak kouknu i na Facebook a na maily. Jako poslední zkontroluji blog, jak se mu přes noc vedlo.
Mobil odložím a vezmu si do rukou knihu, která byla na nočním stolku hned pod mobilem. Otevřu ji na stránce, kterou mám založenou slevovým poukazem a chvíli si čtu. Já úplně miluji tyhle líná rána, kdy nemusím hned po otevření očí opustit postel a kdy se v ní můžu ještě tak hodinku válet. Čtu a vžívám se do děje. Prožívám každé slovo hlavní hrdinky. V tom mne ale začnou rušit divné zvuky. po chvilce přemýšlení mi dojde, že ty zvuky jsou vlastně z mého břicha. Mám hlad.
Pustím nohy na svůj chlupatý koberec, nahmatám své bačkory a převleču se. Opustím svůj pokoj a jdu rovnou do kuchyně. Vyndám si mouku, vejce, mléko, cukr a trochu kypřícího prášku a začnu dělat těsto na vafle přesně tak, jak už jsem ho dělala snad milionkrát před tím. Miluji vafle. Rozpálím vaflovač a vlévám do něj těsto a čekám, až budou vafle hotové. Mezitím si uvařím svůj milovaný zelený čaj. Miluju zelený čaj. Dodělám vafle, namažu si některé marmeládou a některé sním samotné. Ano, jím ráda vafle samotné.
Po snídani se odeberu do koupelny, kde si vyčistím zuby a pleť. Pleť rovnou namažu Havlíkovo přírodním zázrakem. To, že jsem měla čas mít toto dokonalé ráno znamená totiž to, že je víkend a nebo den, kdy nikam nemusím jít, takže rovnou dopřávám své pleti tolik potřebnou hydrataci. A tímto krokem je můj nový den odstartován.
Do článku jsem přidala fotky, které jsem pořizovala během prokrastinace od učení. Jak si užíváte vy své dokonalé ráno, když máte hodně času?
PS: Na facebooku mi chybí pořádná skupina na sdílení giveaway, takže jsem jednu založila a doufám, že se pořádně rozroste. Pokud ji chcete podpořit a dovědět se o různých giveaway, skupina je zde :)
PPS: Jestli se vám u mne líbí, nezapomeňte mne sledovat v pravém menu pod "pravidelní čtenáři", ať vám nic neunikne.
Mějte se krásně,
Vaše
