Můj srpen 2017 - dovolená, narozeniny, přestavba pokoje, koťata, slavnosti města

Ahojte,

prázdniny se už nezadržitelně blíží ke konci. Už mi zbývá jenom měsíc, než mi opět začne škola a i tento měsíc uteče rychlostí blesku. Ani nějak nevím, jestli mi to vůbec vadí a nebo ne. Prvních pár týdnů, dokud mne škola nebude úplně vysávat všemi možnými zápočty, mi to určitě vadit nebudu. Uvidím konečně svou partu, se kterou jsme celé prázdniny pořádně neviděli a docela se na ně těším. Ale zas to začne, domácí úkoly, br. Tolik domácích úkolů, že nebudu vědět, co dělat dřív. Ale o tom dnes psát nechci. Chci se s vámi podělit o můj měsíc srpen, tak jdeme na to!

Můj měsíc začal na jednom hotelovém pokoji v Chorvatsku, kde jsem se líně probudila do dalšího hořícího dne. V Chorvatsku jsme prožili ty nejteplejší dny, které tam měli. Když jsem ale slyšela, že stejně bylo i u nás, v Česku, byla jsem ráda, že jsem se během těchto vysokých teplot mohla válet na pláži a ne sedět v práci.

V Chorvatsku jsem i oslavila své 22. narozeniny. Tento rok jsem ani neměla tak hroznou depresi z toho čísla, takže narozeninový den byl nakonec fajn. Oslavu s kamarády jsem ale dělala, až když jsem se vrátila z Chorvatska.Mé oslavy vypadají každý rok hodně podobně. Upeču dort, tento se skládá z lehkého piškotového korpusu rozřízlého napůl a vyplněného tvarohovým krémem a jahodami, tvarohového krému a ovoce. S dortem jsem si vyhrála a měl úspěch. Dalším zvykem na mé oslavě bývá to, že si připijeme rychlými špunty. I toto jsme tento rok dodrželi a vychutnali si nezdravě vypadající růžový přípitek. A poslední zvykem je i to, že se vždy někdo opije. Nikdy to ale nejsem já. I toto moji kamarádi zvládli. 

Pro pokračování čtení klikněte na:

Tento měsíc jsme si domů přivezli dvě malá koťátka. Tříbarevná je zvědavá, ráda všechno prozkoumává a chce být středem pozornosti. Je i neskutečně hravá. Mourovaté říkám Modelka, protože ráda spíš jen sedí, leží a nebo stojí, prudké pohyby u ní vidíte zřídkakdy. Skoro jako kdyby vám pózovala. Když žere, není to na ní vidět. Žere sice dost, ale netloustne. To tříbarevná, když si nadlábne bříško, je tak nafouklá, že by mohla odletět do Ameriky. Tyto dvě malé číči jsou naprosto odlišné. Naprosto. Nikdy jsem si tolik nevšímala kočičí povahy jako právě na těchto dvou.

Se srpnem také přišla na řadu přestavba mé části pokoje, o které jsem se zmiňovala už někdy v květnu, ale nikdy na ní nedošlo. Až teď. Jsem ráda, že to mám za sebou a s novým uspořádáním jsem spokojená. Nebudu vám sem ale fotit celý pokoj, protože prostě není podle mých přestav. Ale to prostě tam nejde udělat s těmi 3 druhy dřeva, které tvoří pokoj. Prostě to vypadá přeplácaně. Chvíli tu ale snad ještě vydržím a hned jak to bude možné, budu se chtít přestěhovat do svého.

Poslední věc, o které bych se tu dnes chtěla zmínit, jsou slavnosti města Strakonice k příležitosti 650 let od získání městských privilegií. Nebyla jsem na slavnostech na celých, ale navštívila jsem představení irských dudáků, slavností pochod městě a Parkány v sobotu. Všechna ta vystoupení se mi líbila. Počasí bylo více než krásné. Bylo až horko. V neděli jsme se s mamkou chystali na symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK, který k nám přijel a měl hrát Mou vlast od Bedřicha Smetany. Už když jsme s mamkou opouštěly ve Strakonicích auto a přesouvaly se do letního kina, pršelo. Když jsme stály frontu, aby nás pustily letního kina, pršelo čím dál víc. Když jsme proklouzly mezi ochrankou, čímž jsme urychlily čekání, stále pršelo. Problém byl v tom, že orchestr za deště prostě hrát nemohl, protože letní kino nemá celé zastřešené pódium. Po chvíli přestalo pršet a organizátoři se rozhoupávali, jestli koncert vůbec bude. Nakonec se rozhodlo, že bude. Po 40 minutách orchestr nastoupil, jak vidíte na fotce. Přišel dirigent a celý koncert spustil. Slečna na harfu hrála asi tak 40 sekund, když se liják spustil znovu a celý orchestr zmizel, než byste napočítali do pěti. Tak slečna harfistka měla sólo koncert a nám bylo přislíbeno, že tento orchestr bude příští rok pozván znovu a tentokrát už do zastřešených prostor. Tak snad.

Jaký byl vás srpen? Zažili jste něco netradičního?

PS: Na facebooku mi chybí pořádná skupina na sdílení giveaway, takže jsem jednu založila a doufám, že se pořádně rozroste. Pokud ji chcete podpořit a dovědět se o různých giveaway, skupina je zde :)

Vaše