Proč píšu blog?

Ahojte,

nedávno jsem se v práci zamyslela nad tím, proč vůbec píšu blog. Napadlo mne, že bych se o tom mohla i trochu víc rozepsat sem. Tak vám dnes píšu a pokusím se shrnout důvody proč.

Baví mne to

Toto je ten největší důvod, proč to dělám. Je to můj koníček, jako někdo třeba má za koníček sporty a tak. Tak já píšu blog, fotím fotky na blog a zkouším novou kosmetiku, o které pak mohu napsat článek.  Jasný, že občas nemám chuť psát, ale ta vždycky přejde a opět se těším, až zase něco napíšu. Nedělám to pro peníze, sice by bylo krásné se blogem živit, ale chápu, že to není úplně jednoduché se dostat do takového stavu, kdy bych nedělala nic jiného. Proto si radši bloguji jen tak pro zábavu a peníze si vydělávám jinde. Alespoň pak nemusím mít blbý pocit, že jsem třeba nevydala článek přesně jak bylo v plánu. Taky se mi líbí, že když nemám nějakou extra náladu psát článek, tak ho psát nemusím. Sice se snažím vždy udělat článek tak, aby vyšel ve středu a o víkendu, ale i když se mi to nepovede, tak si alespoň nemusím nadávat, že na tom byla závislá má brigáda. V blogování jsem se prostě našla a jsem šťastná, že to můžu dělat.

Mám radost, když si otevřu vlastní blog

Nejenom poté, co si udělám nový design. Celkově se ráda koukám na něco, co jsem vytvořila sama. Nepochopte to ale tak, že se celé dny koukám na svůj blog, to fakt ne. Prostě jen mám radost z toho, že jsem něco takového dokázala sama vytvořit. Z toho důvodu bych nechtěla dělat blog s nikým dalším. Jsem v tomhle hrozně panovačná, ten blog by musel totiž být přesně podle mého, jinak bych byla docela ukřivděná. Sice mám víc práce než lidé, co dělají blog ve dvou, ale nevadí mi to, dělám si vše přesně jak chci já a jsem tím pádem spokojenější. Na ten svůj režim článků jsem si už také zvykla, Takže si nemám na co stěžovat. Největší radost jsem si v poslední době udělala vlastní doménou, se kterou sice byly ze začátku problémy, ty ale už ustaly a blog šlape jak má. 

Jsme komunita

Co si budeme povídat, bez ostatních blogerek by nebylo blogování ono. Je sice fajn mít to své místečko na internetu, ale o něco víc fajn je ho mít s kým sdílet. Říká se, že blog máte psát hlavně sami pro sebe. Dělám to tak. Ale mnohem větší radost z něj mám, když se mnou někdo v komentářích komunikuje a když ho někdo čte. Jo, to je věc, co mne na tom baví snad nejvíc. Nebo nejvíc. Celý proces tvoření mám ráda, ale když už vidíte, jak se článek líbí ostatním lidem, je to hned o něco lepší pocit. Ráda také navštěvuji ostatní blogy a komentuji. Vždy ale upřímně, nejsem takový ten typ člověka, který by ke všemu napsat, že se mu to líbí jen aby měl s daným člověkem dobrý vztah. 

Díky blogu pořád přemýšlím nad pravopisem

Toto mne na blogování také hodně baví. Když jste pryč ze školy, nemáte hodiny českého jazyka, kde byste procvičovali pravopis, hodně rychle začnete všechno zapomínat. Po nějakém čase si všimnete, že už prostě nezvládáte psát i/y a s/z tak automaticky jako ve škole a musíte se nad tím zamyslet. Popřípadě si to vyhledat. V článku bych nikdy nenechala slovo, o kterém bych si nebyla jistá, že je napsané pravopisně správně. To mne na blogu také baví, pořád vás to nutí si tu gramatiku opakovat. A když vám to náhodou někdy ujede, čeští lidé vás na to milerádi upozorní. A ještě se budou předhánět, kdo z nich to udělá jako první.

Díky blogu získávám tipy na výlety, na kosmetiku, na oblečení

Nejsem ten typ člověk, který by si okamžitě koupil něco, co kladně recenzuje nějaký produkt. Ráda se ale inspiruji a kde jinde by to šlo lépe než na blogu? Občas na nějakém blogu i narazím na nějaký pěkný místo na výlet. Je prostě fajn číst blogy, získáte přehled ve věcech, které vás zajímají. Věřím tomu, že o každém tématu nějaký blog je.

Díky blogu se posouvám dál a dál
I když tento bod není úplně rychlý, jde spíš o vývoj, který se pozná až po nějakém delším čase, jsem za něj ráda. Díky psaní získávám schopnosti se lépe vyjadřovat. Čtením vašich blogů se učím vaše slovní obraty, jak se vy vyjadřujete. Občas i něco okoukám. Díky blogu nemám problém napsat třeba email šéfovi, protože právě díky blogu se při psaní cítím sebevědomě. To už ale neplatí při mluveném projevu. Asi bych měla začít dělat Youtube, haha. Psaní blogu vás může také naučit plno věcí, i když to tak ze začátku nevypadá. Naučíte se kromě psaného projevu třeba i v nějakém grafickém programu. Když budete chtít, pustíte se do HTML a nebude to pro vás úplně rajská zahrada. Blog bude i rozvíjet vaši kreativitu. Blog prostě umí mnohem více věcí, než se může na první pohled zdát.

To by bylo mých 6 důvodů, proč bloguju já. Jak jste na tom vy?

PS: Na facebooku mi chybí pořádná skupina na sdílení giveaway, takže jsem jednu založila a doufám, že se pořádně rozroste. Pokud ji chcete podpořit a dovědět se o různých giveaway, skupina je zde :)

Mějte se krásně,

Vaše