červen se nám chýlí ke konci. Už docela rychle. Proto je čas právě na tento článek, na deníček z června. Můj červen byl všechno, jen ne nudný. Byl nabitý stresem, emocemi, ale taky i úspěchy a momentálně strachem. Ale o tom až dále v článku.
Začneme ale jídlem. Během zkouškového, když už v Praze nemusím trávit celé dny, miluji snídaně. Mám ráda, když líně vylezu z postele a připravím si pořádnou snídani se zeleným čajem a oboje pak vychutnávám. Pečivo jsem už se svého jídelníčku vyřadila a dokud nebudu v Praze, nebude mne nic nutit ho jíst. Takže jsem přemýšlela, co si dělat k snídani. Proto jsem si vzpomněla na domácí granolu. Hned jsem si našla recept u Kačí na mycookingdiary.cz a pustila se do tvoření. Granola se mi povedla a ráda jsem ji snídala, dokud nedošla. Což byl asi tak týden. Takto jsem si zpříjemňovala dny plné učení.
určitě jste čekali, kdy tohle přijde. O této paletce jsem básnila v jednom kuse prostě pořád. Tak jste se dočkali. Je to tady. S paletkou jsem se seznámila už důkladně, takže si na tento článek troufnu. Tak jdeme rovnou na to!
Paletku zakoupíte v krabičce, kterou je těžké otevřít. Z krabičky nevyndáte jen samotnou paletku, ale i návod na tři looky s ní. Zatím jsem ale žádný z nich nezkoušela a ani nevím, jestli budu zkoušet. Užívám si totiž, když si můžu s paletkou dělat co se mi zlíbí. Samotná paletka je plechová a tudíž i pevná a určitě není lehké ji rozmlátit. No, zkoušet to nebudu. Zavírá se na magnet. Ze shora má název, značku a broskve. Mne osobně se tento styl moc líbí.
dnes přicházím s článkem, který jste tu u mne ještě neviděli. Dnes si spolu v článku poprvé vyzkoušíme masku na pleť, která bublá. Poprvé jsem ji viděla u Monči, a ta říkala, že maska funguje. Byla jsem tedy zvědavá a rozhodnutá, že masku také vyzkouším a popíšu vám své první pocity z jejího použití.
Masku seženete na Aliexpressu a nebo Ebay a už po přečtení těchto dvou "eshopů" vám musí být jasné, že je maska za pár kaček. Maska přišla v trochu promačkané krabičce, ale to nevadí, stejně jsem ji z krabičky hned vyndala a krabičku samotnou vyhodím. Maska je v pevném plastovém kelímku. Kromě tohoto kelímku se v krabičce nachází i taková malá špachtlička, kterou si máte masku nanést na pleť.
já merche youtuberů moc nepodporuji. Trička, mikiny a všechny tyto různé věci. Mám jen tričko od holek z ACOS a tím to končí a nějak si neplánuji kupovat nic dalšího. Na co mám ale slabost a vždy tomu hodně rychle podlehnu, jsou knížky. Knížky vždycky ráda podpořím. Hlavně z tohoto důvodu jsem si pořídila tuto knížku od Lou. Tak nějak jsem čekala, že se z ní toho moc nového nedovím. Lou a její kolegyně sleduji už dlouho, ale prostě má slabost pro knížky. A co na ni nakonec říkám?
Desky knížky jsou tvrdé a převážně matné. Jen nápis Get the Louk a růžový pásek se leskne. Obálka je jednoduchá, ne nějak extrémně originální, ale rozhodně hezká a nepřeplácaná. Jednoduchá. No v jednoduchosti je krása, tímto se v oblékaní a malování řídím nejvíc. Tudíž je jasné, že i tato obálka si mne získala. Samotné knížka má 168 stránek a je docela těžká. Martinus uvádí 600 g. Když knihu otevřete, vyskočí na vás mašličky. Spousta mašliček. Je to takový zajímavý detail, který knížce dodává šmrnc. Tak nějak jsem při pohledu právě na ty mašličky tušila, že se mi kniha bude líbit. A hlavně si všimněte, že dvě mašličky jsou růžové a zbytek černý. Je vidět, že si s tím Lou a její tým dali práci, když se zaměřili i na takovéto detaily.
až se někdy budete rozhodovat, jestli půjdete opakovat zkoušku za týden a nebo za dva, nikdy nevolte tu druhou možnost. Budete akorát zbytečně prokrastinovat, budete hrozně dlouho čekat na prázdniny a celkově vám ten čas navíc nepomůže ani v lepší známce a ani v tom, jestli tu zkoušku uděláte a nebo ne. Je to prostě takový ten čas navíc, při kterém si dovolíte prokrastinaci. A přesně tak jsem dopadla já. Ta prokrastinace ale nebyla jen tak obyčejnou prokrastinací. Byla to docela přínosná prokrastinace.
Už delší dobu jsem měla v plánu trochu si poupravit pokojík. Už jsem vám to zmiňovala, no ani nevím v jakém článku, ale vím, že jsem o tom určitě už psala. Nakonec to asi pořádně nevyjde, protože nebudu mít na tu svou kreativitu tolik času než mi začne práce. Nevadí, můžu se do toho pustit až přežiji první měsíc v práci a něco se naučím a už se nebudu domu vracet vystresovaná, což se nejspíš dít bude. Sice jsem dospěla k názoru, že všechny mé plány nestihnu zorganizovat, ale na druhou stranu jsem už neměla nervy koukat se na ty hromady a hromady naprosto zbytečných věcí. No, jelikož jsem měla na zkoušku plno času, dovolila jsem si celý den si dát pauzu a během této pauzy jsem půl dne třídila ty kupy zbytečností. Dopadlo to tak, že jsem vyházela tři velké pytle na odpadky těchto kravin. Jo, je fajn pocit, že teď, když otevřu skříňku, nemusím chytat stopadesátosm věcí, které se z ní na mne normálně řítily. Dokonce jsem si vyprázdnila šuplík ve stole na kosmetiku, abych ji měla vždy při ruce. No a konečně jsem využila ten pořadač na ní, o kterém jsem se už několikrát zmínila. No, jak se vám líbí, je úžasnej, že je? Úplně ho miluju! ♥
já už jsem prostě taková. Odjakživa soutěživá. Zapojila jsem se tedy opět do výzvy na portálu blogerky.cz, který se tentokrát spojil s eshopem fotorada.cz. Vybrala jsem si hrneček. Úplně jednoduchý, vzhledný a stylový.
Letos v zimě jsem si hodně oblíbila pití čajů. Začala jsem mít ráda ovocné čaje a zelený čaj, který si dopřávám každý den k snídani. Paradoxně na čaje nemám žádný svůj infantilní, roztomilý, neodolatelný hrneček. Chtěla jsem to změnit a vybrala si takový, který na sobě má napsáno "My favorite". Těšila jsem se jak přijde a budu z něj každé ráno pít. A bude prostě můj absolutně nejvíc favorite.
V pondělí zazvonila pošťačka na zvonek s velkou krabicí, fakt velkou krabicí na jeden hrníček. Krabici jsem si donesla do obýváku a pustila se do rozbalování. Těšila jsem se na velký hrneček z velké krabice. Opak byl pravdou. Hrneček byl poněkud menší, než jsem si představovala, že bude. Jo, možná kdybych si přečetla, že je na 190 ml, tak to budu vědět dopředu, ale takovéto popisky přece číst nemusím. Ale měla bych. A asi i začnu. Jo a mimochodem, ta velká krabice byla celá pořádně vycpaná a hrneček omotaný na několikrát bublinkovou fólií, aby ani Česká pošta neměla šanci ho rozbít. České poště se to tedy doopravdy nepovedlo a já tu nemusím psát článek na pár keramických střepů, ale na celý hrneček.
Bylo mi tedy jasné, že na ranní čaj je hrneček prostě moc maličký. Jsem přece jen zvyklá na ty klasické hrnečky a občas nepohrdnu ani tím půl litrovým. Další možnost by byla využít ho na espresso. Což by byla skvělá možnost, kdybych ovšem tento druh kávy pila. Kdybych pila alespoň nějakou kávu. Poslední dobou kávu piji s chutí asi tak jednou za dva měsíce a z povinnosti asi tak stejně jako na chuť. Takže mi i tato možnost padla.
Hrníček bych mohla použít i jako stojánek na tužky. Jenže. Podívejte se sami, ty tužky v tom prostě nevypadají dobře. A to vůbec. Nebo stojánek na rtěnky. Kdybych vám ale minulý článek nepředstavovala nový pořadač na kosmetiku, který má na rtěnky přímo místa. Ale musím podotknout, že rtěnkám tento hrníček sluší a nebo hrníčku rtěnky sluší. No prostě se mi v tom líbí. Takže až jich budu mít moc, že se nebudou moct vejít do stojánku, dám je do hrnečku.
Je mi jasné, že hrníček bude vypadat skvěle na fotkách a že se na tyto účely bude dát dobře použít. A tak bych do něj mohla dát mé sedmikrásky, které jsem si teď doopravdy zamilovala, mám je v panáku (ano, beru rodičům panáky a dělám z nich vázičky na kytky. Máme se přece starat o zdraví našich blízkých, no ne?) teď nonstop a úplně si tu dekoraci užívám. Takže možná na to. Jako dekorace je hrníček určitě skvělý. Jo, asi ho budu používat jako dekoraci. Vypadá totiž fantasticky. Nejvíc se mi líbí ta hvězdička v něm.
Takže lidi. Jestli z tohoto článku plyne nějaké ponaučení, je to to, abyste si vždycky, než si něco objednáte, přečetli všechny popisky a neřídili se jen obrázkem. Já už to tak budu taky dělat. Ale nějak nelituju toho, že jsem si tento hrneček vybrala, protože se mi fakt líbí.
PS: Na facebooku mi chybí pořádná skupina na sdílení giveaway, takže jsem jednu založila a doufám, že se pořádně rozroste. Pokud ji chcete podpořit a dovědět se o různých giveaway, skupina je zde :)
dnes přicházím s velkým HAULem. Tak nějak vždy během zkouškového více utrácím. No není tomu jinak ani toto zkouškové. Ať už to jsou věci na žal z neudělané zkoušky a nebo věci za odměnu, za udělanou zkoušku. To už je jedno. A nebo prostě čekám na autobus po zkoušce. A ten nákupák není ani pět minut od autobusového nádraží! No nic, pustíme se do toho. Začneme kosmetikou. Chtěla bych vás pozvat do své giveaway o skvělý Mary-Lou Manizer.
Cestovní paletku od Sephory jsem sice vyhrála v soutěži od O2, ale stejně ji sem zařadím. Líčila jsem se s ní zatím jednou, ale nemyslím si, že by se stala nějakým mým velkým oblíbencem. Na mne jsou stíny na ní moc odlišné. Nějak s nimi nedokážu vykouzlit hezké líčení. Tvářenku a lesky (rtěnky ?) jsem ještě nezkoušela, ale chystám se o ní napsat samostatný článek. Ale kdybyste viděli, jak je neskutečně malá a roztomiloučká!
Eucerin krém pod oči jsem vám už ukazovala ve své pleťové rutině. Takže jestli vás tento krém zajímá, koukněte se do článku.
Dermacol Satin Base jsem si pořídila zrovna tento týden. Jo, zrovna toto je věc na žal za neudělanou zkoušku. A taky jsem na ní měla v DMku 25% slevu. No, ale přišla jsem do DMka a tam byla tato kráska zlevněná ještě o víc než 25%, nechci kecat, nepočítala jsem to přesně, ale řekla bych, že je zlevněná o 30%. Nyní ji seženete za 269,- tu velkou, 300 ml.
NYX HD Finishing Powder je zase odměnou za udělanou zkoušku z navrhování nosných konstrukcí. Uvidím, co dokáže, ale myslím si, že za tu cenu se po jeho vypotřebování opět vrátím ke svému oblíbenému Stay Matte od Rimmelu. Sice věřím, že bude skvělý, ale nebude se mi chtít dávat tolik peněz za pudr, když mám svůj osvědčený víc jak za polovinu.
Revlon Volume-Length Mascaru jsem pořídila na festivalu krásy v My Národní. Chtěla jsem zkoušet něco nového a vybírala jsem si řasenku podle kartáčku. U této se mi líbil nejvíc, tak jsem si ji vzala. Až doma jsem si všimla, že je voděodolná. No klasická já, ani ta modrá mi nedokázala napovědět, o jakou řasenku se jedná. Ještě že se na léto docela dost hodí.
Takže jsem opět běžela pro řasneku. Tentokrát jsem se rozhodla vyzkoušet novou Colossal Big Shot od Maybelline. Nechápu tvar té tyčinky, na které je kartáček, ale řasenka jinak rozhodně stojí za to. Dělá krásný efekt.
po dlouhé době vyjde článek ve středu. (Teda možná, když ho stihnu dodělat dříve, než přijde přítel ze zkoušky.) Chybí mi to, hodně. Už se chci zase pořádně ponořit do blogování, toto odkládání blogu kvůli škole mne už nebaví. Bohužel se to ale ještě protáhne. Včera jsem neudělala svou poslední zkoušku, takže si ji musím zopakovat. Problém je v tom, že termín na příští týden je už obsazený, takže jdu ke zkoušce až za 14 dní, což je nepříjemné. Padají tedy pro mne i mé vysněné 14-denní prázdniny (stejně by ses už po týdnu nudila, Lenko) a musím pořádně zabrat a ten předmět se doučit. No, nebude to vůbec jednoduchý, ale musím to dát! Co tím ale chci říct. Je dost možné, že do konce měsíce nebudou vycházet články tak jak jste zvyklí. Od července se ale zase vše vrátí do starých kolejí a já se na to už moc těším. Chtěla bych vás pozvat do své giveaway o skvělý Mary-Lou Manizer.
O čem vám ale chci dnes napsat. Někdy minulé úterý mi přišel email, jestli se nechci zúčastnit natáčení s Jirkou Králem. Natáčení se týkalo jeho hry. Vše to zapříčinilo mé dobré skóre v jeho hře Jumptuber. Možná ji někdo znáte, nevím, kolik tu mám lidí, co Jirku sleduje. Ale prostě jsem jednou omylem, náhodou, neúmyslně, během sledování nějakého povídacího videa udělala hooodně dobré skóre v této hře. A díky němu jsem byla pozvaná na toto natáčení s Jirkou, kde jsem se ho snažila ještě s jedním hráčem této hry porazit. Docela jsem váhala, jestli se toho mám účastnit, když mám v úterý zkoušku. Nakonec mne ale mé svědomí nahlodalo tak, že jsem se rozhodla se zúčastnit. Bylo mi jasné, že jinou takovouto příležitost nedostanu.
Něco takovéto je mým hodně velkým vykročením z komfortní zóny. No, tímto vykročením pro mne může být i promluvit na cizího člověka, jsem v těchto věcech dost stydlivá. Není to dlouho, co jsem si řekla, že takovéto vykročení z komfortní zóny budu prostě vyhledávat. Přece jen s cizími lidmi se prostě v životě budu muset bavit. To vím. Vykročila jsem tedy z komfortní zóny a do Zetka se v sobotu vydala. Tak nějak jsem možná už tušila, že se může stát, že kvůli tomu tu zkoušku nedám, ale když jsem ji ve skutečnosti fakt nedala, došlo mi, že ty moje neznalosti by prostě jeden večer navíc nezachránil.
V Zetku jsem se setkala první s Míšou z aplikace Gamee, která to celé zprostředkovávala. Měli jsme v Zetku sraz o půlhodiny dřív, než jsme měli natáčet. Sešli jsme se tam takto vzorně všichni, kromě Jirky a toho druhého kluka. Takže jen já a Míša. :D Přesně na čas přiběhl i druhý hráč. Musím vám říct, že rozumnějšího 15 letýho kluka jsem pěkně dlouho nepotkala. Nikdy bych neřekla, že se budeme mít co říct, ale opak byl pravdou. Když se přihnal Jirka, šel hned nastavovat kameru a pak už jsme šli natáčet. Samotné natáčení mne bavilo, cítila jsem se před tou kamerou mnohem lépe, než když jsem natáčela s Makynou016. Samotné video, které vzniklo, vám dám pod tento odstavec.
Pod videem se ale objevily komentáře, že jsem byla hodně nervózní. To byla. Ale ne nějak z toho, že jsem před kamerou, ale z toho, že Jirka prostě vyhraje. Což jsem samozřejmě chtěla já, jsem tak soutěživý člověk! No, ale Jirkovi se to povedlo, nakonec jsem mu to i přála. Další komentáře říkaly, že vypadám jako ježibaba a nebo cituji "heská holka myslím to sprdele" a nebo dokonce, že jsem dobrá nerdka. No, co k tomu říct. Děti jsou zlé a on je život naučí, že hodnotit jen něčí vzhled jim lepší život nepřinese. A Jirka je do videa nepozve. Prostě od někoho s profilovkou se psem nebo dokonce Xmenem se takovéto věci nedají brát vážně. Dále jedna holčina psala, že vypadám jako NotSoFunnyAny. No nevím, ale lepší jak ježibaba, no ne?
Fuj, to jsem se ale nějak moc rozepsala. Ještě bych se mohla rozepsat o svých pocitech, které jsem měla ze samotného Jirky, ale ty si nechám jen pro sebe. Udělejte si každý svůj obrázek, když budete mít šanci.
Ještě bych na závěr chtěla říct, abyste vystoupili ze své komfortní zóny pokaždé, kdy budete mít příležitost. Obohatí vás to a navíc zažijete ty nejlepší věci.
PS: Na facebooku mi chybí pořádná skupina na sdílení giveaway, takže jsem jednu založila a doufám, že se pořádně rozroste. Pokud ji chcete podpořit a dovědět se o různých giveaway, skupina je zde :)
Ahojte,
už jsem se věky neozvala. Porušuji tím snad všechna svá blogerská předsevzetí. Ale důvod je jasný, rozjelo se zkouškové. No a já se pořád učím, učím a učím.
Mám za sebou ale už téměř všechny zkoušky kromě jedné. No na tu jdu v úterý a abych se přiznala, moc si nevěřím. Ale musím se hecnout, když je to poslední zkouška. Mít prázdniny a mít plno času na blog už od 6. června je totiž docela lákavé! A už se těším, až pořádně najedu zase do kolejí, kdy se budu plně věnovat blogu. A taky si přestavím pokojíček a taky se vrátím ke cvičení. Víte, že mám ty své krátké prázdniny naplánované líp než učení na úterní zkoušku? A že vám rozhodně řeknu víc o novým vzhledu pokojíčku než o mechanice, ze které dělám zkoušku? No, věřím, že mne chápete.
Proč jsem ale psala, že mi začnou krátké prázdniny? Je to docela z nudného důvodu a tím je brigáda. Tentokrát bude ale netradiční a já se jí asi více bojím. Protože když jsem se rozhodovala, kde si brigádu najdu, napadlo mne, že už zkusím něco z oboru. Jo, po druháku stavárny to možná ještě není tak standardní, ale nakopl mne článek z blogu www.linheart.cz, kde Denisa psala, že si jako studentka práv také našla v druháku brigádu v oboru. Rozhodla jsem se tedy, že nebudu posera a že půjdu zkusit také něco v oboru. Takže už mám domluvené rýsování. Ze začátku to asi bude jedno velké neznámé a jedno velké učení. Je mi jasné, že to hned nepůjde, že z toho možná budu i ve stresu, možná čti určitě, ale rozhodla jsem se to zkusit. Protože praxe je k nezaplacení. Tak mi držte palce.
Co říkáte na počasí, které se teď venku odehrává? Já to miluju. Je sice horko a v Praze ještě tak milionkrát větší vedro než u nás na konci světa, ale prostě už nemusím nosit pořád kalhoty. Můžu nosit sukně a šaty. A kraťasy. Přiznám se ale, že se čím dál více líp cítím v šatech a sukních. Už jsem se dokonce i spálila. Nic tragického, ale učení občas trvá déle a nějak jsem ten pobyt na něm neodhadla. No, ale ani to nějak nebolelo, jen jsem byla červená.
Jak si toto počasí užíváte vy?
PS: Na facebooku mi chybí pořádná skupina na sdílení giveaway, takže jsem jednu založila a doufám, že se pořádně rozroste. Pokud ji chcete podpořit a dovědět se o různých giveaway, skupina je zde :)
