Můj duben 2017 - škola, Továrna na sny, radůstky, jaro (?)

Ahojte,

duben máme za sebou a to znamená, že je čas na shrnutí měsíce. Tento článek jsem sice plánovala už na víkend, nakonec jsem se ale rozhodla, že se mi vlastně chce něco vytvářet, takže o víkendu jste mohli vidět DIY. Teď už ale tomuto článku nic nebrání!

Škola se mi blíží do konce, už jen dva týdny semestru a pak začíná zkouškové. Tentokrát ale nemáme tolik zápočtových testů, za což jsem upřímně ráda, protože s těmi domácími úkoly bych to dohromady doopravdy nemohla stihnout. Dnes jsem dopsala poslední zápočet, snad dopadne dobře, teď už odevzdám jen "pár" domácích úkolů a všechny zápočty mám v kapse. A pak hurá na zkouškové, hrozně se těším, až ho udělám, jsem z té školy už celá vyčerpaná a občas podrážděná. Takže to o škole.

Během tohoto měsíce jsem si pořídila a přečetla knihu Továrna na sny od Anie Songe. Je tu vůbec někdo, kdo tuto knihu nezná? Musím se přiznat, že jsem knihu přečetla docela rychle i když Anie si přála, abychom četli pomalu a ovšem přemýšleli. Nevadí, mohu si ji přečíst znovu. Anie v knize popisuje její cestu, jak se dostala tam, kde je a radí, ať si vytváříme sny a za těmi si jdeme. Samozřejmě reálné sny. Píše i o tom, jak se z ničeho dá vybudovat něco. Snaží se čtenáře popostrčit, aby dělali to, co je dělá šťastnými. Tuto knihu rozhodně mohu doporučit. Já Anie při čtení nejvíce obdivovala v tom, jak byla odvážná. Protože na všechny ty super věci, které Anie udělala byla potřeba pořádná fůra odvahy. Zalíbil se mi způsob života, který Anie má. Je sama sobě šéfem a podniká. Každopádně jak už jsem psala, na toto je potřeba odvaha a v tomto ji fakt nemám. Takže ještě jednou smekám klobouk před Anie a i Lukášem, jsou to neskutečně inspirativní lidé.

Během dubna byly i Velikonoce a já jsem si během nich snad po 5 letech vytvořila vajíčka. No, byly jen tři, ale zabraly mi půlku odpoledne. Užívala jsem si to ale, pustila jsem si k tomu oba dva díly Princezny ze mlejna a chvíli jsem zapomněla na celou školu a jen si užívala výrobu vajec. Nejedná se o nic tradičního, ale mě se líbí.

Během dubna jsem se také rozhodla, že je na čase si pořídit nějakou pořádnou paletku, jelikož má od Maybelline už mi dochází, některé světlé stíny začínají být nepoužitelné. Sáhla jsem po této krásce od Too Faced a rozhodně si spolu rozumíme. Miluju ji za její vůni a za ty krásné odstíny. Rozhodně se jedná o největší radost za měsíc duben. No a taky odměnu za všechnu tu dřinu ve škole. Musím si to přeci nějak odůvodnit. :D

Poslední radost měsíce je můj nový účes. Odjakživa jsem nosila co nejdelší vlasy, protože právě jejich délka mi skrývala to, jak moc se mé vlasy dříve kroutily. Zvykla jsem si na to je mít dlouhé a nějak mi nedošlo, že vlasy se už vlastně ani tolik nekroutí a že bych mohla zkusit zase ty krátké. Já se střihám sama, nejsem úplný kopyto na ruční práce a mé vlasy se pořád trochu vlní, takže ani není těžké je ostřihat tak, aby to vypadalo dobře. Dostala jsem tedy chuť si radikálně zkrátit vlasy a udělala jsem to. Výsledek se mi na sobě moc líbí, necítím se utopená ve svých vlasech. Mamka mi je také pochválila. 

Můj duben nebyl nějak hodně zajímavý, přece jen teď trávím nejvíce času u školy. Ale i přes to mi přinesl pár neskutečných radostí. 

PS: Na facebooku mi chybí pořádná skupina na sdílení giveaway, takže jsem jednu založila a doufám, že se pořádně rozroste. Pokud ji chcete podpořit a dovědět se o různých giveaway, skupina je zde :)

Mějte se krásně,

Vaše