Vejška versus střední škola

Ahojte,

jak už možná víte, ukončila jsem prvák na vysoké škole. A úspěšně! Pořád z toho mám neuvěřitelnou radost a má odměna pro mne za to je už na cestě, pak Vám ji určitě vyfotím. Ale proč dnes píši. Rozhodla jsem se, že Vám sepíšu rozdíly mezi vysokou a střední školou, přece jenom Vás to některý potká v září/říjnu. Tak jdeme rovnou na to!

První a zásadní rozdíl je v tom, že přestanete mít strach z 1. září. Prostě Vám tento den bude ukradený. A když si náhodou vzpomenete, co vlastně pro ostatní znamená, budete se jim, těm chudinkám, akorát smát. Vy přece máte ještě prázdniny! Jenže ty i vysokoškolákovi brzy skončí a v druhé polovině září až na začátku října nastoupíte do školy. První rok je docela stresující, seznamujete se s novým prostředím, novými lidmi, novým stylem výuky a tak. Začínáte si užívat volnosti, chodíte na party. Přece jenom zkouškové je daleko a ještě po Vás nechce nikdo ani žádný test, či zápočet. V tuto chvíli se už středoškolákům vaří hlavy a už jsou zkoušeni, píšou písemky a trápí se nad učením. To je jedna z těch cenných chvilek, kdy se smějete vy jim a ne oni Vám.

Vy jste ale ještě vysmátí a užíváte si občasného chození na přednášky a cvičení a v pátek jste už doma. S trochou nostalgie si vzpomenete na to, jak jste chodili v pátek do školy. Po chvíli Vám ale začnou chybět kecy ze střední typu: "Už máš ten úkol?" "Mám tě tedy přezkoušet?" Na všechno prostě musíte myslet sami. Nikdo Vám nepřipomíná, že si máte opsat látku, když jste chyběli a ani že jste vlastně měli úkol. To zjistíte, až se Vám v indexu objeví F. Zapomenete si ten úkol opravit a nebo ho přinést znovu? Nikdo Vám na to nedá týden navíc, prostě Vám řeknou jenom "Je mi líto, uvidíme se v dalším semestru."

Poznáte velké přednáškové haly. Když tedy na ty přednášky vůbec dorazíte. Ze střední jste zvyklí na relativně malé učebny, teď ale přijdete na vejšku do obrovské posluchárny a nevíte kam sednout. Někteří se snaží sedět vepředu, aby jim při zkoušce přednášející pomohl, doufají totiž, že si ho zapamatuje, že chodil na přednášky. Toto ale nepomáhá u všech. Za prvé, někteří přednášející si Vás prostě pamatovat nebudou. Za druhé, museli byste být fakt na všech přednáškách, aby to pomohlo. A za třetí přece vypadá špatně, když si zkontrolujete mobil v první řadě. Celkově na vejšce nikoho nepopudíte nahlédnutím do mobilu. Jste tam přeci dobrovolně a chcete se to naučit. Prostě se tam s nikým nemazlí.

Blíží se Vánoce a Vám už dávno začaly zápočty a začínáte se třást před zkouškami. Středoškoláci se těší na prázdniny a chystají se na party. Občas tedy ještě něco píšou, to když to náhodou zaslechnete, chce se Vám roztrhat jim ty sešity a omlátit jim to o hlavu. Jak si můžou stěžovat, že píšou z 10 stránek a je to pro ně hrozně moc?! Nechápete. V tu chvíli jste totiž šťastni, když píšete jenom z jedněch skript. Zatímco středoškoláci plánují již zmíněné párty, vy plánujete zkouškové a pomalu se začínáte učit. 

A pak to přijde. Zkouškové. Středoškoláci řeší známky na vysvědčení a stěžují si, že je ještě chtějí přezkoušet na konečnou známku. Vy v ruce držíte svůj nepovedený zápočet s klasifikací F a klečíte před profesorem, aby Vám dal opravný  termín ještě před zkouškovým. Marně. Přijďte o zkouškovém, s trochou štěstí se pak ještě dostanete na zkoušku. A v tuhle chvíli byste dali cokoliv, aby Vás někdo přezkoušel a nebo aby zápočet nezáležel jenom na jednom testu. A opět proklínáte středoškoláky, kteří už mají na konci ledna hotovo a Vy se ještě moříte se zkouškami.

Přijde druhý semestr a se středoškoláky jste na tom téměř stejně. Nové pololetí. Nový semestr. Až na to, že vy už víte, jaké peklo je zkouškové, takže se klepete už na začátku semestru a dáváte si předsevzetí, jak budete chodit na všechny přednášky a budete se učit dopředu a nebudete vše nechávat na poslední chvíli. Zatímco středoškolákům je to jedno, ti budou mít tolik známek, že své vysvědčení vůbec neřeší. Vy si naslibujete hory doly, ale všechny přednášky navštívíte jen v prvním týdnu semestru a pak možná i v tom posledním týdnu. A že byste se učili průběžně? Ne.

Celý semestr zase prokrastinujete. Vzpomínáte na tu frázi, jak Vám pořád říkali, že maturita je jako jedna zkouška. Vy už ale dávno víte, že byste šli radši 6x v 6 týdnech maturovat, než jít na 6 různých zkoušek. Protože maturita oproti zkoušce nebyla nic. Byla prostě lehounká. Středoškoláci zas proklínají své kantory, že je chtějí zkoušet a Vy proklínáte své kantory, že Vás vyzkoušet nechtějí. Středoškoláci proklínají svých 10 stránek, co se musí naučit a vy pomalu začínáte shánět skripta, které budete na zkoušku potřebovat. A proklínáte svá středoškolská léta. Jak jste na to mohli tak kašlat, když to bylo tak jednoduchý? Nechápete, kdybyste se na střední učili tak jako teď, tak máte samé jedničky. A proklínáte středoškoláky až do chvíle, kdy doděláte poslední zkoušku. A když se Vám to povede před koncem jejich školního roku, tajně se jim smějete. 

Tak, to by bylo pro dnes vše. Berte to s rezervou, chtěla jsem to sepsat tak, aby to nebyla jen holá fakta, ale vzít to trochu s humorem. Občas je to přibarvený, ale vše je založeno na realitě. 

Tak doufám, že se Vám článek líbil a že Vás alespoň trochu pobavil a nebo Vám přiblížil, co Vás čeká. 

Mějte se krásně a užívejte léto, 

Vaše

Snapchat: lenulkaaa