Zvyky lidí v autobuse

Ahojte,

slibovala jsem nějaké jiné články, než jsou deníčkové. Dnes s jedním takovým přicházím. Už dlouhou dobu jsem do sebe nasávala inspiraci při normální cestě autobusem. Vnímala jsem lidi, jak tráví své cesty. Koukala se kolem sebe a přemýšlela nad různými aktivitami, které lidi při cestách vykonávají. Zde jsem pro Vás sepsala pár bodů, kterých jsem si při svých cestách autobusem všimla. 

• Lidé, kteří mají potřeby telefonovat lidem, že jsou v autobuse

Já nevím, je to úplně normální zavolat někomu, kdo pro Vás třeba pojede o tom, že už sedíte v autobuse a vyjíždíte. Mne ale tyhle hlášky z autobusu docela už iritují, protože je slyším na každé cestě alespoň jednou. Pokaždé, když sednu do busu a ten se rozjede, odněkud slyším: "No ahoj, no já už jsem v autobuse, právě vyjíždím z Prahy." Jsou i takoví lidé, kteří telefonují i o tom, že právě třeba dojela do Strakonic a že zanedlouho budou v Sušici. Chápu, že to prostě musíte nějak říct, ale mě toto prostě vytáčí. :D

• Lidé, kteří mají šílenou potřebu celou cestu prožvanit po telefonu

Téměř stejný případ jako ten předešlý. Akorát bez té hlášky: "No já už sedím v autobuse". Lidé, kteří na začátku cesty vezmou do ruky telefon a volají jednomu člověku za druhým kvůli každé kravince. S každým se snaží vybavovat co nejdéle, co nejhlasitěji a pokud možno o úplným nic. Nestarají se o to, že další pasažéry to může rušit. Já jsem celkem dost odpůrce telefonování v autobusu. Úplně to nesnáším. Když chce mamka vědět, že jsem vyjela, tak prostě napíšu sms. Když mi někdo volá, tak to sice vezmu, ale do toho telefonu skoro až šeptám, takže mi stejně nikdo nerozumí.

• Lidé, kteří musí nutně sdělit své názory celému světu (autobusu)

Na zastávku přijdou sami. Nasednou sami. Někdo si k nim přisedne. Oni najednou hrozně nahlas si s ním začnou povídat a nejraději mají debaty o různých světových problémech. Řvou téměř na celý autobus, člověku, kterému všechno toto povídají ani nedají šanci na to, aby na to něco odpověděl, načež z nich vyleze, že vlastně ani televizi nesledují, noviny nečtou, rádio nemají a internet je nebaví. A teď se nabízí, kde vlastně ke všem těm novinkám ze světa přišli? 

• Lidé, kteří se cpou dopředu, i když ví, že je stejně řidič vyhodí s tím, že první ti s místenkami

Je to pravidelně. Vždy když přijdu na zastávku, je plno lidí, především důchodového věku, nacpaných u místa, kde autobus zastaví. Když přijede, všichni tito lidé se do autobusu hned nahrnou, řidič je vyhodí s větou, že první půjdou lidé s místenkami. Okamžitě začnou zkoumat, kdo místenku má a kdo náhodou ne. Když vidí, že už jdou lidé s penězi v ruce místo papírů a nebo mobilů, začnou se téměř rvát o to, kdo nastoupí první. 

• Lidé, kteří si povídají tak nahlas, že řvou přes celý autobus

Tito lidé nejsou tak častí, ale když už je někdy potkáte, bolí vás z nich hlava jenom se na ně podíváte. Výbuchy smíchu, hlášky typu: "nekecej!" jsou u nich naprosto běžné. Pak už si prostě jenom přejete, aby cesta skončila. Nedejbože, aby seděli hned za vámi. ( Do tohoto odstavce ale nezahrnuji lidi, který si v klidu tlumeným hlasem povídají.)

• Lidé, kteří Vám kopají celou cestu do sedačky

Někdo je hold většího vzrůstu, tak za to vlastně ani moc nemůže. No je to stejně otravné, ale dá se to pochopit. Když to dělaj děti, tak Vám to sice taky není příjemné, ale opět se to dá pochopit. Ale když Vám celou cestu kope do sedačky někdo menšího vzrůstu a není mu pět let, tak to už je fakt k vzteku. Ze začátku si říkáte, že alespoň máte masáž zadarmo, ale když už tak sedíte půlku cesty a vždycky Vám někdo kopne do sedačky a vy se toho leknete, moc příjemné to není. Opět se modlíte, aby autobus už zastavil.

• Lidé, kteří smrdí, jsou opilí a špinaví a nebo nejlépe toto všechno dohromady

Přijdete do autobusu, pohodlně se usadíte a najednou přistoupí někdo, sedne si za Vás a jak dýchá pusou a z ní mu smrdí, tak to všechno cítíte a zvedá se Vám z toho kufr i když Vám je v autobuse jinak normálně. Nejlépe, když je ten člověk ještě totálně zanedbaný a opilý. Jednou se mi něco podobného stalo. Šla jsem do autobusu s místenkou. Řekla jsem řidiči, jaký mám sedadlo a on mne varoval, že tam vedle mne sedí člověk, který hrozně zapáchá. Poradil mi, ať si sednu za něj. Sice jsem se bála, že mne někdo s místenkou vyhodí, ale byla jsem řidiči vděčná. A nakonec mne ani nikdo nevyhodil.

PS: Doufám, že se Vám článek líbil. Jsou nějaké věci, které dělají lidé v autobusech a Vám to doslova pije krev?

Vaše